PROPAMÁTKY | Zpravodajství

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Celá ČR>>Tipy a inspirace>>ROZHOVOR | S Františkem Bobkem o osudech a obnově Larischovy vily

Zpravodajství

Celá ČR

zpět

 

ROZHOVOR | S Františkem Bobkem o osudech a obnově Larischovy vily

25. 7. 2020 Propamatky.info: Jednopatrové budově nepravidelného čtyřkřídlého půdorysu dominuje novogoticky pojatá věž se zábradlím. Jednopatrové budově nepravidelného čtyřkřídlého půdorysu dominuje novogoticky pojatá věž se zábradlím. | Foto: Tomáš Kubelka | Licence: Všechna práva vyhrazena PARDUBICE | Památka představuje cennou stavbu a významný symbol československého odboje – zde byli vězněni, vyslýcháni a popraveni obyvatelé osady Ležáky. Nejen na průběh obnovy a budoucí plány jsme se zeptali správce Zámečku z Československé obce legionářské.

Můžete přiblížit historii objektu?
Rodinné sídlo si v Pardubičkách nedaleko Pardubic nechal v roce 1885 postavit hrabě Jiří Larisch-Mönnich a již během stavby se mu začalo říkat Zámeček. Autorem návrhu je zřejmě známý slatiňanský architekt František Schmoranz. V následujícím století se Larischovou vilou doslova prohnaly světové dějiny. Hrabě Larisch ve svém sídle v časech parforsních honů hostil evropskou šlechtu. Od Larischů koupila Zámeček v roce 1897 rodina Henckelů von Donnersmarck, která v něm žila do roku 1928. Za jejich působení se místo stalo skutečným zámkem s přepychovými interiéry a parkem. O ten se zasloužil zahradník a pozdější správce vily Jan Plecitý. Hrabě Alfons Henckel organizoval hony a na Zámečku hostil jejich účastníky, hrál na burze i v kasinu. Kvůli své tíživé finanční situaci po vzniku Československa museli Henckelovi vilu v roce 1928 prodat. Novou majitelkou se stala Ludmila Erhartová, dcera kolínského velkoobchodníka s textilem. Ta v sídle nikdy nebydlela a v roce 1930 ho pronajala hraběti Leopoldu Fuggerovi von Babenhausen, který se stal během první světové války úspěšným pilotem. Udržoval přátelské styky s důstojníky československé armády a bližší kontakty s pardubickými slečnami. 14. října 1935 ale ze Zámečku náhle zmizel a jeho osud se nadále odvíjel v jednotkách Luftwaffe. Dodnes se spekuluje o tom, zda byl německým špionem. O dva roky později koupila památku od Ludmily Bidlové, za svobodna Erhartové, obec Pardubice a umístila tam jezdecké jednotky Školy důstojníků v záloze. Během druhé světové války v místě sídlil prapor Schutzpolizei, pro Larischovu vilu to znamenalo nejtemnější období. Během heydrichiády bylo v jejím parku popraveno 194 českých vlastenců včetně obyvatel vypálených Ležáků. Po válce zůstala vila v rukou československé armády a od roku 1956 národního podniku Tesla, který do prostor umístil kanceláře. V roce 1989 přešel objekt spolu s výrobním podnikem pod tchajwanskou společnost Foxconn. Na záchranu památky vzniklo Občanské sdružení za záchranu Zámečku Pardubice, nyní Spolek Zámeček Pardubice, který v roce 2014 oslovil Československou obec legionářskou, aby se pokusila od Foxconnu budovu koupit. Vedení této firmy podpořilo záměr vybudovat v Larischově vile muzeum heydrichiády a prodalo Zámeček za symbolickou jednu korunu. V loňském roce se vila stala národní kulturní památkou.

Jaké práce se dosud podařilo realizovat?
Kompletně jsme revitalizovali věž včetně jejích sklepů a částečně tři sklepní prostory, v nichž byli před popravou drženi obyvatelé osady Ležáky. Odstranili jsme omítky i ve všech dalších sklepech a provedli částečnou sanaci. Rádi bychom stavbu prezentovali veřejnosti mimo jiné formou prohlídky s průvodcem 12.–13. září během Dnů evropského dědictví. Návštěvníkům například ukážeme obnovené části s expozicemi Východočeského muzea.

Které fáze mají letos následovat?
Tento rok plánujeme zahájit rozsáhlou rekonstrukci střechy hlavního paláce, dále budeme pracovat na instalaci technologií a podobně.

Ovlivnilo obnovu povýšení statutu stavby na národní kulturní památku?
Československá obec legionářská pokračuje v revitalizaci Larischovy vily podle harmonogramu. Finanční zdroje pro letošní rok máme předběžně zabezpečeny za přispění Ministerstva kultury, Pardubického kraje a Statutárního města Pardubice. Dosud není zřejmé, jaké prostředky budeme mít na rok 2021, protože prozatím není vyjasněna podpora ze státního rozpočtu. Dále je možné konstatovat, že Československá obec legionářská získala před pěti lety nemovitost, která má obrovský potenciál, což prokázalo povýšení stavby na národní kulturní památku. V preambuli příslušného nařízení vlády č. 289 ze dne 30. října 2019 stojí, že se jedná o kulturní památku symbolizující úsilí a boj za svobodu a demokracii na území České republiky. Toto krédo zcela konvenuje s posláním našeho spolku a jsme na to velmi hrdí.

Kdy bude rekonstrukce dokončena a jaké využití Československá obec legionářská plánuje?
Mohu s čistým svědomím konstatovat, že naše počáteční sliby ve stanovených termínech plníme. Zámeček a zejména jeho zahrada jsou oživeny aktivitami mládeže i během pokračující revitalizace. Každoročně se účastníme projektu Dny evropského dědictví. O tuto akci je mezi obyvateli Pardubic, Pardubického kraje i celé republiky velký zájem. V budoucnu zniknou mimo jiné expozice domácího a zahraničního odboje, osady Ležáků, jejich obyvatel a ležáckých dětí. Součástí se také stane pietní místo. Zároveň se plánuje vytvoření venkovní expozice v lesoparku, kterou obohatí mimo jiné repliky výcvikových zařízení a informační tabule o reálném výcviku i životě parašutistů.

Více informací naleznete na stránkách ČESKOSLOVENSKÉ OBCE LEGIONÁŘSKÉ. Detaily o památce naleznete v rámci PAMÁTKOVÉHO KATALOGU NÁRODNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU. Informace o Spolku Zámeček Pardubice naleznete v KATALOGU SLUŽEB.

Autor: Kryštof Havlice

 

odeslat e-mailem vytisknout

zpět na hlavní stranu Na hlavní stranu Pro památky info