Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Po letech restitučních sporů se na zámku Opočno znovu naplno rozběhla obnova. Kastelán Tomáš Kořínek hovoří o opravách areálu, péči o cenné sbírky, řemeslnících i návratu historické podoby parku.
Prioritou v době mého nástupu bylo ukončení restitučního sporu, aby mohlo dojít k tolik potřebným opravám. Tento spor po dobu téměř 30 let brzdil investice do památky. Kdykoli se podařilo připravit nebo zahájit některý z projektů, další vlna soudních řízení jej často zastavila. Příkladem je jízdárna, jejíž obnova dosud nebyla dokončena. V současnosti usilujeme o navrácení finančních prostředků, které byly z její obnovy odkloněny. Restituční spor týkající se nemovitostí byl ukončen v roce 2023. Nadále však pokračují soudní řízení o movitý majetek, tedy o vybavení samotného zámku. Ukončení sporu o nemovitosti zároveň umožnilo obnovit financování rekonstrukcí zámeckého areálu. Mou hlavní prioritou je nyní obnova střešního pláště zámku a dokončení rekonstrukce zmíněné jízdárny.
Jsou to pro mě nezbytné opravy, které s obnovou památky neoddělitelně souvisejí. Financování zahradních staveb, mostků a dalších drobných objektů je pro nás o něco snazší, protože nevyžaduje tak vysoké částky jako výše zmíněné rekonstrukce. Opravy mostků, zahradního altánu či zábradlí dokážeme hradit z provozního rozpočtu, tedy z příjmů ze vstupného vybraného na pokladně zámku. Systém financování samozřejmě není tak jednoduchý a prostředky se v rámci organizace různě přerozdělují. Opočenský zámecký areál je však po 30 letech zanedbávání v takovém stavu, že se nám daří řadu potřebných projektů prosazovat prioritně. Pokud jde o samotný přístup k obnově, snažíme se postupovat co nejautentičtěji a navracet jednotlivým částem parku jejich historickou podobu podle dochovaných obrazů, fotografií, plánů a pohlednic. Přestože se některým návštěvníkům a místním obyvatelům, kteří byli po léta zvyklí na jinou podobu areálu, tyto změny nemusí líbit, považujeme tento přístup za správný. Jako příklad mohu uvést zábradlí na mostcích. V minulosti mělo podobu jednoduchých křížů, zatímco nyní je obnovováno podle historických předloh jako zábradlí z větví.
V prvé řadě je pro mobiliář mnohem obtížnější získat finanční prostředky na restaurování. Situace je v tomto směru podobná jako u nemovitostí v době probíhajících restitucí – pokud není jasné, komu bude konkrétní židle, obraz nebo zbraň patřit v blízké budoucnosti, jen obtížně se hledají prostředky na jejich odbornou obnovu. Za hlavní problém proto považuji postupnou degradaci sbírek. Základní péči sice zajišťujeme vlastními silami, odborné restaurování však nahradit nedokážeme. V minulosti stát prohrál dva restituční spory týkající se mobiliáře. V důsledku toho již na zámku není 68 obrazů, které byly vydány restituentům. Další část restituovaného mobiliáře, přibližně 250 předmětů, zůstává v současnosti na zámku pouze na základě nájemní smlouvy. Opočenský zámek má velkou výhodu v tom, že se zde dochovalo mimořádné množství původního mobiliáře – přibližně 16 tisíc předmětů. Každý zásah do těchto sbírek je proto velmi patrný. Příkladem mohou být obrazy v hlavním reprezentačním sále, které byly v rámci restitucí vydány. Aby nebyla podoba sálu výrazně narušena, nechali jsme zhotovit jejich repliky formou tisku na plátno. Podobně si každý návštěvník všimne čtveřice děl na nádvoří. Také ta byla vydána v rámci druhého restitučního sporu. Pokud by byla ze zámku odvezena, jednalo by se o velmi viditelný zásah do podoby areálu. Vytvoření věrných replik takto rozměrných a náročných exponátů je totiž nad finanční možnosti správy zámku.
Myslím si, že každý kastelán musí mít paměť telefonu plnou kontaktů, protože péče o památku je mimořádně rozmanitá práce. Potřebujete odborníky na park, restaurátorské práce, běžné i specializované opravy, revize, technická zařízení a mnoho dalšího. V Čechách je podle mého názoru stále mnoho velmi šikovných lidí, kteří svému řemeslu rozumějí a odvádějí poctivou práci. Je však potřeba si je najít a následně o vzájemný vztah pečovat tak, aby byl přínosný pro obě strany. Jen tak může vzniknout dlouhodobá spolupráce, na kterou se lze spolehnout. Pokud bych měl někoho jmenovat, určitě by to byl pan Tomáš Voborník z Bohuslavic, který nám v minulých letech opravil čínský pavilon a několik mostků. Dále společnost Štěpánek, která s velkou pečlivostí realizovala opravy provozního zázemí, ohradní zdi a dvou bytů v předzámčí. Z restaurátorů bych pak dal ruku do ohně za paní Zuzanu Červenkovou z Bakova u Náchoda, se kterou dlouhodobě spolupracujeme na péči o historický textil v našich sbírkách.
Z mého pohledu nelze spravovat památku, jakou je zámek v Opočně, bez úzké spolupráce se samosprávou, krajskými institucemi a řadou dalších partnerů. Je to důležitá součást mé práce, protože zámecký areál zabírá významnou část historického centra města Opočna a koordinace se samosprávou je nezbytná například při plánování kulturních akcí. Při správě a obnově areálu jsme s městem v pravidelném kontaktu zejména v souvislosti se stavebními povoleními nebo se zábory veřejných pozemků, například při opravách ohradních zdí. S krajským úřadem spolupracujeme především prostřednictvím oddělení památkové péče, a to zejména při přípravě a realizaci obnovy jednotlivých částí zámeckého areálu. Spolupráce s těmito institucemi je pro fungování a rozvoj tak rozsáhlé národní kulturní památky naprosto nezbytná.