Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Časopis Památky nabízí pestrý soubor studií a příspěvků o kulturním dědictví v Kraji Vysočina, Jihomoravském a Zlínském kraji. Zaměřeny jsou na stavební, archeologická a uměleckohistorická témata a reflektují aktuální otázky památkové péče v širším regionálním kontextu.
Územní odborné pracoviště v Telči se na tvorbě odborného časopisu, který vydává Národní památkový ústav, podílí od roku 2022. Periodikum představuje odborné i laické veřejnosti aktuální dění v oblasti památkové péče a prezentuje výsledky odborné práce napříč obory. Je určeno všem zájemcům o památky, kulturní dědictví a kulturní historii.
V hlavní rubrice Studie přináší vedle tématu archeologického potenciálu jihomoravských cihelen také studie zaměřené na Kraj Vysočina – například výzkum stavebního vývoje pivovaru v Kamenici nad Lipou od raného novověku po období průmyslové revoluce nebo analýzu kostela sv. Marka v Mostištích u Velkého Meziříčí, která prostřednictvím nových metod zpřesňuje dosavadní poznání jeho stavebního vývoje. Blok uzavírá studie věnovaná baroknímu sochařství v Telči a jeho okolí. Rozšiřuje poznání regionálního uměleckého prostředí a přináší nové informace i o dosud opomíjených autorech.
Rubrika Ze světa památek nabízí přehled aktuálních výsledků průzkumů, dokumentace a ochrany kulturního dědictví. Významnou součástí je souhrn stavebněhistorických výzkumů v Kraji Vysočina z let 2016–2023, který přináší cenné poznatky z terénní praxe. Další příspěvky představují nově prohlášené nemovité kulturní památky v letech 2022–2024. Ty dokládají rozmanitost památkového fondu Kraje Vysočina, Jihomoravského a Zlínského kraje – od sakrálních staveb a měšťanských domů až po technické a industriální objekty či soubory lidové architektury.
Číslo se věnuje také lidskému rozměru památkové péče. Připomíná význam dlouhodobých správců památek na příkladu čtyřicetileté služby manželů Škrabalových na hradě Pernštejn a zdůrazňuje roli osobního nasazení při ochraně kulturního dědictví. Nechybí ani příspěvky zaměřené na popularizaci památkové péče, prezentaci obnovy památek, odborné reflexe výstav a publikací či komunitní aktivity posilující vztah veřejnosti k památkám.