Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Žijeme lidsky? Ta otázka neztrácí na naléhavosti ani po 100 letech. Je také leitmotivem knihy, kterou vydalo nakladatelství Slovart ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým museem v Praze. O jeden výtisk můžete soutěžit s portálem PROPAMÁTKY do 30. září.
Žijeme lidsky? Publikace cituje otázku Pavla Janáka, dlouholetého předsedy Svazu československého díla. Zamýšlel se nad světem okolo sebe. Přelom 19. a 20. století přinesl nebývalý nárůst počtu obyvatel ve velkých městech, překotný růst periferie, současně také rozmach sociálních hnutí. Tou otázkou nás Janák i po 100 letech vrací k počátkům reformního uměleckoprůmyslového hnutí, které změnilo Československo a v jehož dědictví stále žijeme.
Žijeme lidsky? Dvě slova rezonují ve světě, kde se prostor pro člověka zmenšuje, kde hranici lidského permanentně posouváme. Souhrnná publikace vůbec poprvé představuje Svaz československého díla v průběhu 30 let jeho existence, kdy výrazně modernizoval nejen oblast bydlení a architektury, ale také užitkových předmětů, hraček, grafického a výstavního designu. Jeho členy byli pokrokoví představitelé architektury a designu meziválečného Československa, vedle Pavla Janáka také Ladislav Sutnar nebo Hana Kučerová-Záveská.
Žijeme lidsky? Publikace mapuje historii svazu v chronologickém sledu. To umožňuje zařadit dění do kontextu historických událostí. „Do chronologického vyprávění vstupují specializované eseje zkoumající specifické fenomény svazové činnosti nebo přinášející novou interpretaci,“ upozorňuje Iva Knobloch v úvodu a doplňuje, že je publikace založena na důkladných archivních rešerších v českých a zahraničních institucích, kritickém čtení bohatých zdrojů knižních, časopiseckých i novinových.
Žijeme lidsky? Odpověď leží v řadě tehdejších projektů. Mezi nejvýznamnější aktivity Svazu československého díla patří výstavba prvních československých funkcionalistických osad v Brně (Nový dům, 1928) a v Praze (Baba, 1932), zejména pak Dům uměleckého průmyslu v centru Prahy. Publikace seznamuje s projekty prostřednictvím renomovaných českých a slovenských autorů a názorně ilustruje vynikajícími dobovými fotografiemi od Josefa Sudka, Jaromíra Funkeho, Františka Illka, Alexandra Paula a dalších. Kniha vyšla také jako doprovod ke stejnojmenné výstavě konané v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze roku 2024.