Nová publikace oživuje dějiny bíloveckého zámku

Publikaci tvoří textová a katalogová část. Rozsáhlejší textová část je rozdělena do čtyř hlavních oddílů – časově zařazených do středověku a raného novověku, z pohledu stavebně- či uměleckohistorického do gotiky a renesance. Popisuje osudy příslušníků šlechtických rodů, kteří byli držiteli bíloveckého panství, pro něž se stal městský hrad, později zámek, reprezentativní rodovou rezidencí. Vytváří tak příběh dějin Bílovce v kontextu opavského vévodství.

Mezi významné mužské aktéry jednotlivých dějství patří Mikuláš mladší z Vladěnína, vlivný dvořan, válečník a stavebník bíloveckého hradu, dále Bernard Pražma z Bílkova, zemský politik a schopný hospodář, nebo Karel Pražma z Bílkova, iniciátor přestavby středověkého hradu na renesanční zámek a později vůdce stavovské opozice v období třicetileté války, jenž sňatkem spojil rody Pražmů a Sedlnických z Choltic. Z ženských osobností, bez jejichž účasti by atmosféra příběhu nebyla úplná, stojí za zmínku Kristýna z Lapic, manželka Bernarda Pražmy z Bílkova, Johana rozená Sedlnická z Choltic, která trpělivě nesla břímě po zesnulém choti Karlu Pražmovi, a jejich dcera Alžběta Bohunka, provdaná za Václava Zikmunda Sedlnického z Choltic.

Textová část publikace zachycuje rovněž stavební přerod bíloveckého hradu v komfortnější zámek v širším evropském kontextu, a to také prostřednictvím názorných obrazových příloh, kresebných či počítačových rekonstrukcí včetně 3D modelů.

Druhá část knihy má charakter katalogu výstavy. Prezentuje vybrané trojrozměrné předměty, zejména nálezy z realizovaných archeologických výzkumů a ukázky architektonických článků pocházejících z bíloveckého zámku. „Mimořádná pozornost je věnována nálezu renesančního snubního prstenu z 18karátového zlata s rubínem a tyrkysem, který se dochoval pod úrovní pochozí vrstvy někdejší zámecké kuchyně. Zda byla majitelkou prstenu manželka hradního pána z rodu Vladěnínských nebo Pražmů z Bílkova, případně jiná urozená dáma z okruhu jejich příbuzných či potenciálních hostů, si můžeme jen domýšlet. Jedná se však o unikátní nález představený opět v zajímavých souvislostech,“ uvedl František Kolář, jeden ze spoluautorů publikace.

Kniha je jedním z výstupů výzkumného projektu Zámky v krajině moravskoslezského pomezí – nové formy prezentace nevyužitých historických objektů, který je financován Ministerstvem kultury v rámci programu NAKI na podporu aplikovaného výzkumu v oblasti národní a kulturní identity. Projekt řeší Národní památkový ústav ve spolupráci se Slezskou univerzitou v Opavě a Univerzitou Palackého v Olomouci.