Hlavní strana>>Zpravodajství>>Zlínský kraj>>Tipy a inspirace>>Výstavy spojené se jménem olomouckého biskupa Karla II.
14. 6. 2018
Pohled na hlavní sál vévodské knihovny ve Wolfenbüttelu publikovaný v roce 1654 | Foto: Archiv Muzea umění Olomouc
Olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna (1624–1695) nakupoval knižní novinky z Francie, Nizozemí, Dánska, Anglie a samozřejmě i z německy mluvících zemí. Ve své době vlastnil zřejmě největší knihovnu na Moravě, jejíž část představí nová krátkodobá výstava. Její součástí bude také glóbus a barokní měřicí přístroje zapůjčené z Národního technického muzea. Dalekohledy a další fyzikální předměty byly totiž za dob moravského primase důležitou částí biblioték. Nechybí ani grafické listy s tematikou výzdoby římských paláců a ukázky dobových knihoven.
„Biskup Karel budoval sbírku už za svého působení v Salcburku, odkud si přivezl na Moravu stovky knih, velkou část z nich ve světlé pergamenové vazbě, která je pro kroměřížskou knihovnu typická. Kolekci pak v roce 1691 daroval diecézi a svým nástupcům v úřadě. Tehdy šlo o zhruba čtyři tisíce svazků. S pořizováním nových knih pokračoval i v dalších letech a v době svého skonu se mu podařilo na podzim roku 1695 její rozsah intenzivními nákupy zdvojnásobit. Nyní tvoří Lichtensteinskou knihovnu asi osm tisíc svazků,“ uvedl kurátor výstavy Miroslav Myšák.
Nová stálá expozice Kabinet hudby II – Kapela biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna návštěvníkům odpoví na otázku, jaká hudba byla módní na dvoře rakouského císaře Leopolda I. Olomoucký biskup a panovníkův současník totiž přijímal a rozvíjel umělecké trendy udávané vídeňským dvorem a svým záběrem dalece překračoval hranice regionu. Právě díky tomu lze z kroměřížských hudebních sbírek poměrně věrně rekonstruovat dobový hudební vkus.
Kroměřížská kapela biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna z druhé poloviny 17. století je fenomén, který stále vzbuzuje zájem odborné i laické veřejnosti. Bohatostí repertoáru i dobře vybaveným instrumentářem se zařadila mezi nejvýznamnější hudební tělesa v českých zemích v pobělohorském období. Zásadní vliv na formování kapely měl nesporně skladatel, trubač a kapelník Pavel Josef Vejvanovský, jehož osobní sbírka muzikálií dnes tvoří základ nejstarší části kroměřížského hudebního archivu.
Více informací naleznete na stránkách MUZEA UMĚNÍ OLOMOUC nebo FACEBOOKU.
Autor: Kristýna Ševčíková
Zdroj: Muzeum umění Olomouc