Hlavní strana>>Zpravodajství>>Zlínský kraj>>Tipy a inspirace>>ROZHOVOR | Se Zuzanou Fišerovou o obnově hospodářského dvora
2. 4. 2021
Současný pohled do obnovovaného historického areálu | Foto: Zlínský kraj
Můžete přiblížit historii objektu?
Na území Rymic bylo osídlení už od pravěku, první písemné zmínky pochází z poloviny 14. století. Areál šlechtického sídla je doložen o něco později, zástavba „na tvrzišti“ je zachycena ve zprávách o středověké vesnici z let 1378–1447. Tvrz je výslovně zaznamenaná v zápisech z počátku 17. století, kdy už je zároveň zmíněn i poplužní dvůr a usedlí poddaní. Za třicetileté války Holešovsko trpělo vojenskými půtkami, základ současného místního dvora tak můžeme klást do 17. století, kdy jej vlastnili olomoučtí jezuité. Dvorec je zachycen na mapách I. vojenského mapování, na severním okraji je v něm vyznačena zástavba z ohrazeného areálu a dvou budov přiléhajících ke komunikaci. Západněji je podlouhlá budova, patrně sýpka a vedle ní vpravo čtyřkřídlá stavba. Z inventáře fondu Velkostatek Holešov z roku 1886 se dozvídáme popis i účel, ke kterému jednotlivá křídla sloužila, například jako maštal, sklad píce, stáj pro tažné voly, komora na nářadí, ale i obydlí sloužících. Stávající objekt vznikl na mnohem starším sídle, které dále procházelo přestavbami různého rozsahu a charakteru. Na konci 40. let 20. století ztratil v souvislosti s celospolečenskými změnami areál definitivně svou původní funkci. O jeho využívání poté soupeřily tři zájmy – zemědělský, obecní a kulturní, prosazovaný muzei a tehdejším Krajským národním výborem. Výsledkem byl kompromis, kdy se kulturního využití nakonec dočkala jen nejstarší budova tvrze. Obec spravovala bývalou sýpku, palírnu a JZD hospodařilo až do 80. let ve čtyřech křídlech dvora. V 80. letech 20. století vznikla studie navrhující využití celého komplexu pro muzejní účely. V budovách mělo vzniknout muzeum zemědělství pro Muzeum Kroměřížska a celou oblast. Rekonstrukce nakonec proběhla jen dílčím způsobem, památkově chráněný hospodářský dvůr byl sice staticky zajištěn, ale k realizaci kulturního využití nedošlo a objekt dál chátral.
Co vše se dosud podařilo obnovit?
V době, kdy objekt přešel do majetku kraje, byl stavebnětechnický stav hospodářského dvora tristní. Rozpočet Zlínského kraje neumožňoval takovou rozsáhlou investici, významným impulsem se stal projekt s názvem Revitalizace hospodářského dvora v Rymicích v rámci dotačního titulu IROP ve výzvě č. 76 Muzea II. Díky dotaci se nám daří odstranit havarijní stav trojkřídlé budovy hospodářského dvora a stavebně obnovovat jednotlivá křídla. Snažíme se vybudovat prostory, které budou sloužit k uložení etnografických velkorozměrových sbírkových předmětů zahrnujících historický nábytek, zemědělské stroje nebo k uložení archeologických nálezů, které jsou ve vlastnictví Zlínského kraje. Budujeme moderní klasické depozitáře i depozity se sbírkami otevřeného charakteru, které budou sloužit veřejnosti, především dětem, studentům a dalším kulturním programům. Součástí objektů budou odborná pracoviště, konzervační dílny, sociální zázemí, expoziční a výstavní prostory.
Jaké práce vás čekají?
Stavební práce by měly být v letošním roce dokončeny. Pak bude nutné objekt vybavit nábytkem a příslušnými zařizovacími předměty tak, aby mohl být v příštím roce zpřístupněn veřejnosti. Je to velká výzva.
Mohla byste nastínit financování projektu obnovy?
Celkové náklady máme stanoveny přibližně na 122 milionů korun, přičemž dotace činí necelých 110 milionů korun a zbytek pak jde z vlastních zdrojů.
Jaké se plánuje využití areálu?
Naším cílem je místo oživit a rozproudit v něm znovu krev. Mělo by být plné poznání, poučení a radosti a zároveň sloužit jak odborné veřejnosti z řad badatelů, tak ostatním návštěvníkům všech věkových skupin. Rozlehlý areál přímo vybízí k pořádání kulturních akcí. Plánujeme jeho edukační využití pro školy, nabízí se zaměření na zemědělství, oslavu úrody, na řemesla, tradice a zvyky, které dokládají specifika zdejší kultury a architektury. Pevně věřím, že 70 let hledání využití je u konce. Vlastně na začátku. Těším se společně se všemi, že celý zrekonstruovaný areál bude využíván k veřejně prospěšným službám a k péči o sbírky. Společně s původními doklady lidového stavitelství, takzvaným muzeem v přírodě, větrným mlýnem i celým vlídným koloritem obce, to bude zajímavý nový turistický cíl Zlínského kraje.
Více informací naleznete na stránkách ZLÍNSKÉHO KRAJE.
Autor: Kryštof Havlice