PROPAMÁTKY | Zpravodajství

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Zlínský kraj>>Tipy a inspirace>>ROZHOVOR | S Luďkem Dvořákem o problematice restaurování obnovovaného Libušína

Zpravodajství

Zlínský kraj

zpět

 

ROZHOVOR | S Luďkem Dvořákem o problematice restaurování obnovovaného Libušína

14. 10. 2019 Propamatky.info: Vedle uznávaného architekta Dušana Jurkoviče se na podobě památky podíleli také malíři Mikoláš Aleš a Karel Štapfer. Vedle uznávaného architekta Dušana Jurkoviče se na podobě památky podíleli také malíři Mikoláš Aleš a Karel Štapfer. | Foto: Luděk Dvořák | Licence: Všechna práva vyhrazena ROŽNOV POD RADHOŠTĚM, PUSTEVNY (VSETÍNSKO) | Obnova národní kulturní památky Libušín, který před čtyřmi lety postihl požár, zdárně pokračuje. Na jaře příštího roku by měla být dokončena. Na specifika prováděných prací jsme se zeptali restaurátora z Valašského muzea v přírodě Luďka Dvořáka.

Můžete ve stručnosti přiblížit, v jaké fázi se obnova nachází?
Pokud jde o exteriér, je v podstatě dokončeno pokrytí střechy šindelem, chybí jen venkovní obložení stěn kuchyně. Několik dalších prvků zatím nelze kvůli stávajícímu lešení dokončit. Venkovní nátěry včetně oken jsou hotovy, finalizuje se výroba a následně výmalba velkého štítu nad krčmou, začalo se s dekorativními prvky na jídelně. U interiéru je situace horší. Téměř hotovy jsou omítky s rostlinnými, řemeslnými a figurálními motivy, také provozní a sociální zázemí, ale chybí ještě obložení stěn včetně dveří, podlahy, nábytku, dále se pracuje na výzdobě dřevěných stropů.

Platí předpoklad, že výsledná barevnost prvků by měla odpovídat stavu z roku 1925?
Výsledná barevnost exteriéru i interiéru odpovídá v maximální možné míře barevnosti objektu do roku 1925. Došli jsme k ní na základě velmi podrobného průzkumu. Laboratorní výsledky testovaných vzorků tuto změnu jednoznačně potvrdily a prokázaly jejich přítomnost. Při předchozích rekonstrukcích například v roce 1960 nebo 1997 bylo celé roubení natřeno karbolínem, vše ostatní červenou, bílou a modrou barvou. Docházelo také k použití jiných druhů materiálů, od původních olejových barev se přešlo k barvám syntetickým, alkydovým a karbolínu.

Jak úspěšně se obecně dařilo dodržovat původní výrobní postupy?
Na tuto otázku je velmi jednoduchá odpověď. Pokud by řemeslníci průběžně neprocházeli naším výukovým centrem, nedalo by se vůbec o uměleckořemeslné výrobě mluvit. Zde se učí používat nejen původní řemeslné postupy, ale také zpracování materiálu, jeho výběr, až po ruční opracování hoblíkem. Taková je realita dnešní doby. Řemeslo velmi upadá a současně stavební firmy nechtějí pochopit rozdíl mezi obnovou památkového objektu a běžnou stavbou. Donutit je udržet uměleckořemeslné zpracování je velmi náročné. Proto považuji téměř za zázrak, že se na Libušíně pracuje převážně ručně. Zároveň si troufám tvrdit, že obdobná akce u nás nemá v takovém rozsahu po desetiletí obdoby.

Jaké konkrétní části interiéru budou ještě restaurátorsky nejnáročnější?
Je to jídelna. Jedná se zejména o dřevěné obložení stěn a jednotlivé zdobné detaily, například konzoly, které vynášejí police, a dále výroba profilů. V rámci vybavení jídelny je to v první řadě výroba velkého příborníku, dále fojtského stolu, jenž je dlouhý přes tři metry a široký 90 cm, vše bude zpracováno ručně.

Je reálné zvládnout dokončení obnovy přes zimu a otevření na jaře příštího roku?
Je to zcela nereálné, podle mého názoru budou návštěvníci obdivovat tuto stavbu i z interiéru až v polovině roku 2020.

Detaily o areálu naleznete v rámci PAMÁTKOVÉHO KATALOGU NÁRODNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU

Autor: Kryštof Havlice

 

odeslat e-mailem vytisknout

zpět na hlavní stranu Na hlavní stranu Pro památky info