PROPAMÁTKY | Zpravodajství

Bájnému Radhošti odjakživa vládne bůh Radegast

5. 7. 2011 K vrchu Radhošť v Moravskoslezských Beskydech neodmyslitelně patří mohutná socha Radegasta. | Foto: Miaow Miaow - Wikimedia Commons | Licence: Uveďte autora - Zachovejte licenci 3.0 Česko PUSTEVNY | K vrchu Radhošť v Moravskoslezských Beskydech neodmyslitelně patří mohutná socha Radegasta, která k sobě přitahuje každý rok tisíce turistů. Třímetrová plastika byla na hřebeni posvátné hory slavnostně odhalena teprve před 80 lety, 5. července 1931.

Sochu vytvořil Albín Polášek, který dlouhá léta působil jako profesor umělecké školy v Chicagu. Frenštátský rodák plánoval celou galerii slovanských bohů, z níž ale vznikl jen Radegast. Autor mimo jiné i sochy prezidenta Wilsona v Praze, za okupace zničené, se do rodného kraje zapsal vedle Radegasta také sousoším věrozvěstů Cyrila a Metoděje, které stojí na vrcholu Radhoště vedle kaple. Obě sochy, dar amerických krajanů, byly veřejnosti předány v roce 1931 v rámci Slovanské pouti, kterou uspořádala Matice Radhošťská a Pohorská jednota Radhošť.

Poláškovým kolosem, tři metry vysokou a dvě tuny těžkou sochou z umělého kamene, se tak pohanský bůh pohostinnosti, plodnosti a úrody, ale i slunce, války, řemesel a obchodu, znovu vrátil do míst, kde byl od nepaměti uctíván. Legendy vyprávějí, že na Radhošti, jenž patřil ke kultovním místům starých Slovanů, stávala pohanská socha Radegasta, prý ze zlata. Traduje se také, že chrám i socha zůstaly ukryty někde v podzemí hory. Podle pověstí pak Radegastovu modlu na vrcholu v 9. století nechali údajně zbořit soluňští bratři Konstantin a Metoděj a dali na místě postavit kříž.

Respekt vzbuzující a trochu démonický Radegast v tradičních beskydských krpcích "přiživil" mýty kolem sebe hned při vztyčování sochy. Nákladní vůz se sochou tehdy uvízl ve strmé zatáčce na Pustevnách a musel být vytažen několika páry koní. Navíc při bouřce zabil blesk jednoho z vojáků, který u díla stál stráž. Zajímavou náhodou Polášek Radegastova záda ozdobil zrovna klikatícími se blesky. Zvláštní příhody provázely Radegasta i nadále. V následujícím roce "zmizela" kachna z jeho rohu hojnosti a v roce 1938 do něj uhodil blesk.

Dlouhá desetiletí původní dutá socha odolávala drsnému klimatu ve více než jedenáctisetmetrové výšce nad mořem. Restaurována byla začátkem 80. let, kdy byla vyztužena. Oprava nemohla však sochu zachránit natrvalo, a tak bylo rozhodnuto pořídit kopii. Žulového Radegasta vytesali v 90. letech kamenosochaři Jan Sobek a Miroslav Zubíček z Leskovce na Vsetínsku, náklady uhradil nošovický pivovar Radegast.

Poláškův Radegast opustil Radhošť v květnu 1996. A než se nový šestitunový pohanský bůh ujal slavnostním odhalením 4. července 1998 znovu svého království, obraceli se lidé na Sobka s mnoha prosbami, aby sochu dokončil co nejdřív. Nepřítomnosti vládce Radhoště mnozí přisuzovali různé přírodní i politické pohromy té doby. V červenci 1997 totiž postihly třetinu Česka katastrofální záplavy, které zasáhly nejvíce Moravu a východní Čechy a v listopadu téhož roku padla druhá Klausova vláda.

Slovanský bůh Radgost (Radegast, Radigost, Radhost) bývá ztotožňován i s bohem Svarožicem. Jeho původ je také spojován s náčelníkem Gótů a Skythů Radegaistem (Radagaistem), který podle legendy zaútočil se spřátelenými slovanskými kmeny počátkem 5. století na Řím. Při dobývání "věčného města" byl zajat a sťat, ale pro svou chrabrost začal být uctíván pohanskými Slovany. Mytologickým Radegastem se v podobě čaroděje Radagasta Hnědého pravděpodobně inspiroval v Pánu prstenů i spisovatel Tolkien.

Sochař Albín Polášek původně nechal odlít Radegasty dva. Druhý odlitek chtěl usadit na svou zahradu, po čase ale, snad i pro polozvířecí podobu, skončila socha v pražské zoo nedaleko výběhu vlků. Radhošťský originál je dnes umístěn ve frenštátské radnici.

Fotogalerie

 

 

Téma: Sochařství Všechna témata