PROPAMÁTKY | Zpravodajství

ROZHOVOR | S Jiřím Holíkem o obnově hradu Lukov

17. 4. 2020 Současný pohled na vstupní věž hradu Lukov s mostem na pilířích | Foto: Jiří Holík | Licence: Všechna práva vyhrazena LUKOV (ZLÍNSKO) | Také letos pokračují záchranné práce na zřícenině středověkého hradu, které již 30 let provádí Spolek přátel hradu Lukova. Na stav a složitost úprav nebo plány do budoucna v současném nelehkém období jsme se zeptali jeho předsedy Jiřího Holíka.

Můžete ve stručnosti přiblížit historii hradu?
Lukov je jedním z nejstarších hradů na Moravě. Byl založen na počátku 13. století k posílení královské moci na moravsko-uherské hranici. Na jeho stavbě se podílela významná velehradská stavební huť. O památce píše ve svém životopise i císař Karel IV. Postupně se v jeho držení vystřídaly významné rody Šternberků, Kunštátů nebo Nekešů z Landeka. Vlastnil jej také známý vojevůdce a vojenský podnikatel Albrecht z Valdštejna. Poslední majitelé z rodu Seilern-Aspang na něm nebydleli a na konci 18. století jej proměnili v lom na stavební materiál. Novodobé snahy o poznání a záchranu jsou spojeny s činností dobrovolníků z řad Hnutí Brontosaurus a od roku 1990 se Spolkem přátel hradu Lukova.

Co vše se dosud podařilo spolku obnovit?
Spolek oslavil v březnu letošního roku 30 let své činnosti. Výčet všech prací v areálu za tuto dobu by byl dlouhý. Byla dokončena památková obnova zdiva hradního jádra na takzvaném horním hradě. Tento úsek byl také zkolaudován. V současné době se věnujeme především rozsáhlému předhradí, které je tvořeno obvodovou hradbou o celkové délce cca 450 metrů. Na jeho ploše se nacházejí zbytky budov. Z toho byly již památkově zajištěny severní, východní a jižní úsek hradby a většina zdí objektů. Za obnovu věže Svatojánky jsme v roce 2017 získali ocenění Památka roku v kategorii Malé rekonstrukce, kterou pořádá Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska.

Jaké práce vás čekají letos?
Největší pozornost zaměříme na západní úsek obvodové hradby dolního hradu, která se nachází v příkopu pod vstupním mostem. Její zdivo je značně rozvolněné, střílny poškozené. Dále bychom chtěli pokračovat v odkrývání hradby na této straně dolního hradu směrem k hlavní bráně. Již v současné době odkrýváme západní hradbu jádra, která byla skryta pod srubovou konstrukcí terasy. Po nalezení jejího průběhu ji očistíme a rádi bychom alespoň zakonzervovali její líce. V příštích letech bude hradba dozděna v celkovém objemu cca 70 m³ a bude držet terasu západního parkánu. Kromě toho probíhají drobné práce, jako je údržba zeleně, nátěry konstrukcí, zajištění plánovaných kulturních či vzdělávacích aktivit. Je samozřejmé, že současná situace tvrdě dopadá na naše plány, a pokud bychom nemohli během několika málo týdnů otevřít brány hradu pro návštěvníky, budeme se potýkat s existenčními ekonomickými problémy.

Daří se na obnovu čerpat finanční příspěvky Ministerstva kultury nebo z jiných zdrojů?
Na práce v areálu hradu čerpáme pravidelně již řadu let dotace z Havarijního programu Ministerstva kultury a z fondů Zlínského kraje. Další podporu získáváme na projekty z oblasti environmentální výchovy či na kulturní akce.

Co dosud představovalo nejsložitější část obnovy?
Vzhledem k rozlehlosti a členitosti areálu řešíme každý rok nějaký problém. Zejména přesuny materiálu jsou složité, protože je můžeme provádět jen ručně. Ale asi nejkomplikovanější byla dozdívka valené klenby místnosti západního paláce. Tehdy, v roce 1996, nebyla na hradě elektřina a pomocí dřevěného bednění jsme klenbu dotvářeli z plochých kamenů a vápenné malty. Další roky jsme ji zaváželi sutí, instalovali drenážní a izolační vrstvy. Klenba drží dodnes a zastřešuje expozici věnovanou období renesance.

Více o činnosti Spolku přátel hradu Lukova naleznete v KATALOGU SLUŽEB.

Fotogalerie

 

 

Téma: Hrady a zámky Památky a cestovní ruch Příklady dobré praxe Kraje a památky Krajské dotace Dotace Ministerstva kultury Rozhovory Všechna témata