Hlavní strana>>Zpravodajství>>Ústecký kraj>>Zprávy z regionů>>ROZHOVOR | S Pavlem Veverkou o záchraně a obnově zámku
19. 7. 2024
Pohled na obnovené severní křídlo z ptačí perspektivy | Foto: Pavel Veverka
Jaké byly hlavní pohnutky k rozhodnutí koupit a zachránit památku v takto neutěšeném technickém stavu?
Obecně to jsou tři věci. První je můj dlouhodobý zájem o památky. Na vysoké škole jsem si toto zaměření vybral a vystudoval, následně jsem napsal i první práci a po několika letech jsem založil ateliér zabývající se opravou památek. Druhým důvodem byla inspirace našimi klienty, u kterých jsem viděl, že i s malými financemi a nápady lze realizovat velké opravy. Třetím důvodem byla a je myšlenka, že svět máme po sobě zanechat lepší, než byl, když jsme na něj přišli. Obdobných objektů je v České republice tisíce a vždy je lepší provádět malé kroky oprav než žádné. Pozitivních příkladů je v naší zemi spousty a na vašich stránkách také.
Můžete stručně zmínit historii stavby?
První písemná zmínka o vodní tvrzi je z roku 1483. Ze známých rodů měli zámek v držení například Rajští z Dubice nebo Schwarzenbergové. Vzhledem k poloze vesnického zámku se majitelé často střídali. Za první republiky zakoupil zámek Stanislav Pařez, který zde s rodinou žil. Následně byl za druhé války vyhnán, po válce opět vyhnán komunisty a zemřel, než mu byl zámek navrácen. Já jsem majitelem od roku 2022.
Jaké zajišťující práce je nutné provést?
Od začátku se snažím o provedení statického zajištění všech budov, opravu střešních pláštů a odvodnění. V minulém roce jsme realizovali statické zajištění, opravu krovu a střešního pláště na severním barokním křídle. Letos bych rád pokračoval na jižním křídle, které má zčásti zasypané sklepy a je dlouhodobě bez střechy. Příští rok bych rád provedl práce na východním křídle. Východnímu křídlu věnujeme velkou pozornost, protože má velké množství novodobých úprav a je zčásti zřícené. Cílem je toto křídlo navrátit do původní podoby z roku 1865. Máme na to zpracované různé průzkumy a v současné době intenzivně pracujeme na projektu.
Bude možné na obnovu čerpat finanční příspěvky Ministerstva kultury nebo z jiných zdrojů?
V minulém roce jsme čerpali příspěvek z Ústeckého kraje a Ministerstva kultury. V letošním roce máme také zažádáno. Upřímně bez příspěvků bych nemohl opravy realizovat. Rád bych poděkoval všem dotčeným úředníkům na Krajském úřadě v Ústí nad Labem i členům ve výboru památkové péče a souběžně za pomoc a vstřícný postup na Ministerstvu kultury. Jsou to lidé na svém místě.
Jaké plánujete budoucí využití?
Přesné využití nevím a stále ho hledám. Mým prvním milníkem je dokončit statické zajištění a opravy střech. Současně bych rád dokoupil zámeckou zahradu i zámecké rybníky, ty jsou nyní několik desítek let v neudržovaném stavu, nicméně se mi nedaří domluvit se se současnými majiteli. Celkově je mým cílem vytvořit areál, který bude přístupný veřejnosti s takovým využitím, aby si vydělal na svůj provoz a zároveň zachoval genius loci toho místa.
Příběh záchrany můžete sledovat na INSTAGRAMU ZÁMEK BOREČ.
Autor: Kryštof Havlice