Hlavní strana>>Zpravodajství>>Ústecký kraj>>Tipy a inspirace>>ROZHOVOR | S partou nadšenců o využití vizuálních prostředků při mapování historie Litvínova
1. 4. 2018
Parta nadšenců z Litvínova natáčí videa také z archeologických průzkumů. | Foto: Historie v terénu – Litvínovsko
U koho se zrodil nápad přiblížit historii Litvínova pomocí vizualizací?
Projekt Historie v terénu – Litvínovsko je dílem několika přátel, kteří se v Litvínově narodili a mají k této oblasti blízký vztah. U zrodu projektu stáli Filip Šrámek, Milan Sýkora, Karel Zámecký a Jitka Šrámková. Filipa Šrámka v příspěvcích moc často neuvidíte, protože se nejčastěji nachází za kamerou a jako tvůrce filmů je hlavní hybnou sílou celého projektu. Archeolog Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech Milan Sýkora se specializuje na středověké hrady a tvrze, vedle výzkumů se věnuje i tvorbě trojrozměrných historických modelů hradů v severozápadních Čechách. Karel Zámecký je pak autorem projektů, které se týkají samotného Litvínova. V ohnisku jeho zájmu jsou především staré obchodní komunikace. Jitka Šrámková se zabývá hlavně rešeršemi, přípravou textů a moderováním filmů. Postupem času se však okruh spolupracovníků rozšiřuje, a tak na několika filmech se svým dronem spolupracoval třeba i ekologický aktivista Jan Rovenský.
Co vše jste se rozhodli zmapovat a co se vám již podařilo na videa či fotografie zachytit?
Začínali jsme krátkými fotoreportážemi, ale fotografie doplněné textem nedokázaly zachytit dynamiku, kterou jsme prožívali a kterou jsme chtěli přenést do jednotlivých výstupů. Touto formou jsme zachytili hlavně zbytky středověkých obchodních komunikací v bezprostřední blízkosti Litvínova. Přirozená potřeba posunout se dál nás dovedla k samotnému točení filmů. Zde se otevřelo široké pole působnosti, kde se snažíme zachytit zbytky staré krajiny, kterou ušetřil průmyslový vývoj druhé poloviny 20. století. Zdokumentovali jsme například z větší části zaniklou komunikaci z Duchcova do Litvínova, po které jezdívali Valdštejnové ke své manufaktuře. Vydali jsme se také prastarou cestou z Prahy na saský Freiberg v úseku Most – Janov. Dnes si málokdo dokáže představit, že v minulosti Litvínovsko patřilo k vyhledávaným turistickým destinacím s celou řadou vyhlídkových areálů, lázněmi a malebnou přírodou. Také to jsou místa, která se snažíme zachytit.
Natáčíte krátké filmy také o severočeských hradech. Co vás na nich tak fascinuje?
Litvínovsko, Mostecko a přilehlé oblasti jsou v současnosti vnímány jako průmyslem zdevastovaná a sociálními problémy prošpikovaná oblast. Historie však mluví jinak. Je to místo, kde se ve středověku střetávaly kulturní proudy ze Saska a z Čech, můžeme zde najít neuvěřitelné množství historických památek a působily tu postavy, které svým významem zdaleka překračovaly hranice regionu i celého království. Překotný vývoj po roce 1945, odsun původního převážně německy mluvícího obyvatelstva a brutální průmyslový přerod kraje jsou hlavními důvody devastace významných kusů kulturní krajiny. Zároveň však dnes přibývá lidí, kteří tu získávají kořeny a o historii svého rodného kraje se zajímají. O tom svědčí možná i zájem o naši tvorbu. Za seriálem o krušnohorských hradech a zříceninách stojí v první řadě archeolog Sýkora a jeho hluboká znalost problematiky. Svou osobitou dikcí vypráví příběhy polozapomenutých drnoberků i honosných sídel a jejich pánů a skládá tak před námi mozaiku středověké reality.
Vaše kamery snímají i archeologické průzkumy. Pro koho jsou třeba tyto snímky primárně určeny? Nabízíte je třeba i místním školám k výuce?
Díky profesi archeologa Sýkory máme jedinečnou možnost doprovázet ho s naší kamerou na lokality, o které se zajímáme, a zároveň tam probíhá výzkum. Je úžasné sledovat objevování prostorů a předmětů, které si dokážeme spojit s tou či onou historickou osobností nebo událostí. Tímto také chceme ukázat, že archeologický výzkum má svůj řád, že to není kopání pokladů, ale systematická vědecká práce, na které se podílí řada odborníků. Naše videa jsou v první řadě určena laické veřejnosti. Z reakcí na filmy zjišťujeme, že lidé o dané problematice vedou diskuze a žádají o doplňující informace. O možnosti poskytovat naše snímky školám k výuce jsme zatím neuvažovali, ačkoliv jsme se s touto otázkou již setkali. Nové trendy ve vzdělávání jdou jednoznačně tímto směrem, ale máme ten dojem, že by to měla být sama akademická obec, která by se měla tohoto trendu chopit a plně využít nových médií ve výuce.
Svá videa a fotografie prezentujete na sociálních sítích a počet vašich příznivců stále roste. Plánujete také zprovoznění internetových stránek?
V současnosti k prezentaci naší činnosti používáme sociální sítě, je to Facebook a Youtube. O možnosti vlastních webových stránek uvažujeme, ale zatím našim záměrům zcela vyhovují sociální sítě, které poskytují nejen dostatek prostoru k prezentaci, ale v první řadě i ke komunikaci. Určitě máme velkou radost z lajků a sdílení, ale jsou to komentáře a diskuze, které nás posouvají dál. Interakce na sociálních sítích je okamžitá a spontánní. V tomto prostoru, kde je člověk vystaven jak chvále, tak kritice, se cítíme dobře. Webové stránky nám ovšem v budoucnu rozhodně pomohou k rozsáhlejší tvorbě a rozšíření našeho projektu. Určitě nezůstaneme jen u středověkých hradů.
Více informací o projektu Historie v terénu – Litvínovsko naleznete na FACEBOOKU a YOUTUBE.
Autor: Zbyněk Konvička