Hlavní strana>>Zpravodajství>>Ústecký kraj>>Tipy a inspirace>>ROZHOVOR | S Markétou Frdlíkovou o novinkách zámecké expozice
23. 6. 2024
Zámecký vestibul | Foto: Národní památkový ústav
Můžete ve stručnosti shrnout historii zámku?
Dnešní zámek byl vystavěn na přání velkovévodkyně Anny Marie Františky Toskánské v první třetině 18. století. Jednalo se o letní vilu s velkým množstvím vodních prvků, inspirovanou italskými a francouzskými vzory. Oproti dnešní podobě byl zámek o patro nižší, měl mansardovou střechu a jeho stavitelem byl pravděpodobně Václav Špaček, dvorní architekt velkovévodkyně.
Roku 1805 se Ploskovice stávají habsburským majetkem a jeho úpravu do dnešní podoby nechal provést abdikující císař Ferdinand I. na počátku 50. let 19. století. Po vzniku československé republiky se areál stal státním majetkem a několik let sloužil k letním rekreacím ministerstva zahraničních věcí. Za druhé světové války byl využíván pro politický výchovný ústav Napola a po válce jako ubytovna státního statku. V 50. letech 20. století bylo díky jeho památkové hodnotě rozhodnuto o zpřístupnění zámku veřejnosti. Nutno zmínit, že historie ploskovického zámeckého areálu je ovšem mnohem starší, mimo jiné s doloženým působením johanitů již ve 12. století.
Lze krátce přiblížit aktuálně obměněnou expozici a zasadit ji do kontextu?
Dokončovaná hlavní prohlídková trasa bude zaměřena na letní pobyty penzionovaného císaře a zároveň posledního korunovaného českého krále Ferdinanda I. (V.) a jeho manželky Marie Anny. Tento manželský pár nechal ploskovický zámek upravit do dnešní podoby, zařídit interiéry v druhorokokovém stylu a mezi lety 1854–1872 využíval Ploskovice jako letní sídlo s tím, že časem zde stráveným navazoval na pobyty v jeho další letní rezidenci v Zákupech.
Které restaurátorské práce byly a jsou prováděny?
Obnova piana nobile zahrnuje výměnu nepůvodních tapet za tapety vyrobené dle historických vzorů a dochovaných fotografií, nátěry dveří a dalších dřevěných prvků a opravu parketových podlah. Restaurována byla většina mobiliáře, který uvidí návštěvníci v expozici, přičemž výraznou roli budou hrát v interiérech textilie – čalounění sedacího nábytku a závěsy v odpovídající barevnosti, to vše určené dle dochovaných prvků či soupisů. Dále proběhly restaurátorské práce na dveřních ostěních ze dřeva a umělého mramoru.
Na co byl v průběhu tvorby a přípravy kladen největší důraz?
Cílem reinstalace bylo vrátit místnosti reprezentativního patra zámku do podoby, ve které byly na počátku 50. let 19. století zařízeny pro excísaře a jeho manželku. Tvorba instalace byla pro naše odborníky velkou výzvou, neboť se dochovaly fotografie pouze tří místností, takže se drželi převážně archivních pramenů – inventářů, knih denních hlášení o programu bývalého císaře a dalších materiálů. Dále jsme se inspirovali i dalšími interiéry zařízenými pro Ferdinanda I. Pro návštěvníky, kteří Ploskovice znají, bude určitě překvapením navrácení ložnice císařovny Marie Anny do podoby odpovídající té původní. V prohlídkové trase budeme rovněž více zdůrazňovat roli příslušníků dvora a personálu císařského páru, bez kterých by dvůr ani žádné z císařských sídel nemohlo fungovat.
Reinstalace piana nobile na zámku v Ploskovicích je výstupem 14. ročníku projektu Národního památkového ústavu Po stopách šlechtických rodů: Habsburkové – domovem i v Českých zemích, který představuje veřejnosti, jak Habsburkové bydleli v Čechách a na Moravě v 18.–20. století a jak zděděná či zakoupená sídla přizpůsobovali svému vkusu i zálibám.
Hlavní prohlídkový okruh – Císařské letní sídlo – otevíráme pro veřejnost v sobotu 29. června. Návštěvníci se tento den mohou těšit i na tradiční keramické trhy. V létě nás čekají divadelní představení, procházky s botanikem po zámeckém parku a samozřejmě Hradozámecká noc.
Na jaké další pracovní výzvy se letos nebo v delším časovém horizontu připravujete?
Práce na památkovém objektu je pestrá a nekonečná. Na hlavním prohlídkovém okruhu bychom ještě rádi doplnili rolety do oken, ovšem záleží na dostupnosti finančních prostředků. Výzvami do dalších let je nachystat obnovu vestibulu zámecké budovy, zajistit restaurování hlavního sálu a věnovat restaurátorskou péči i sochařské výzdobě umělých jeskyní v suterénu zámku.
Další informace naleznete na stránkách ZÁMKU PLOSKOVICE.
Autor: Kryštof Havlice