Hlavní strana>>Zpravodajství>>Ústecký kraj>>Tipy a inspirace>>ROZHOVOR | S Janem Rapinem o záchraně zámeckého areálu
13. 5. 2023
Letecký pohled na zámecký areál | Foto: VIA TEMPORA NOVA, z. s.
Můžete ve stručnosti přiblížit historii památky a cíle spolku VIA TEMPORA NOVA?
Nemovitá kulturní památka zámek Lipová u Šluknova byla postavena v letech 1737–1756 a stavitelem byl altgraf Leopold Anton Salm Reiffescheidt, projektantem Ital Girolamo Costa a stavitelem Zacharias Hoffmann z Hainspachu, jak se městečko do vyhnání německých občanů jmenovalo. Sama stavba je ojedinělou a příkladnou ukázkou takzvaného minimalistického barokního slohu, jedinou profánní zachovanou stavbou Girolama Costy. Stavba se v podstatě v neporušeném stavu dočkala až 90. let 20. století, kdy po nezdařené privatizaci podlehla záměrné devastaci. Naším cílem je pak zámeckou budovu obnovit a interiéry zpřístupnit veřejnosti.
Co vše se dosud povedlo obnovit?
V zámeckém areálu se doposud podařilo obnovit barokní park se zahradou, přičemž dnes se park rozšiřuje o vodní zahradu a ovocnou štěpnici s mnoha zajímavými odrůdami ovoce. Povedlo se sanovat v podstatě celý objekt zámku, tedy vyklidit suť ze spadlých konstrukcí v objemu několika set nákladních vozů. Zajistili jsme evropské dotace na rekonstrukci zámeckého parku a nyní pokračujeme v rekonstrukci severního zámeckého křídla, a to díky získaným finančním prostředkům z Fondů EHP a Norska, které přispějí významným podílem k záchraně zámecké budovy.
Jaké práce vás letos čekají?
V letošním roce budeme pokračovat ve stavebních pracích na severním křídle zámku. Obvodové zdi, jejichž torza se zachovaly, jsme vystavěli až do úrovně třetího patra. Nyní dojde na stavbu krovu. Do konce roku chceme mít dokončeny interiéry tak, abychom mohli příští rok na jaře otevřít dveře prvním návštěvníkům. Mimo to cíleně budujeme sbírkový fond, kde se mimo mobiliáře nacházejí již stovky uměleckých předmětů k výzdobě zámeckých interiérů, takže návštěvník bude mít k dispozici ucelenou expozici ukazující život na zámku.
Daří se na obnovu získávat finanční příspěvky Ministerstva kultury a jaké jsou další možné formy podpory?
Na obnovu čerpáme prioritně finanční prostředky z fondů EU, momentálně se to týká dokončovaného projektu Hortus aquaticus, který je spolufinancován z prostředků státu prostřednictvím Státního fondu životního prostředí a pak především čerpáme ze zdrojů Fondů EHP a Norska. To je náš hlavní zdroj financování. Bohužel Ministerstvo kultury nás již několik roků nepodporuje, stejně tak jako Ústecký kraj. Významnou podporu ale máme u fyzických a právnických osob, bez kterých by se nám naše dílo nedařilo realizovat. Spoléháme tedy především na podporu EU a Fondů EHP a Norska, když je stát laxní v podpoře záchrany našeho kulturního dědictví.
Můžete našim čtenářům doporučit kvalitní řemeslníky nebo jiné profese podílející se na obnově?
Asi jako každá stavba i my máme dobré i horší zkušenosti s dodavatelskými firmami i jednotlivci. Jsem rád, že se ptáte na ty pozitivní zkušenosti. Jednu z nejlepších, a to dlouhodobě máme s projekční firmou RECOC, spol. s r. o., z Prahy, která nám dělá veškeré projekty a statické výpočty. V současné době máme velmi dobré zkušenosti s naším vysoutěženým zhotovitelem, což je stavební firma NURS-Praha, s. r. o., a některými jejich subdodavateli, zejména s firmou Šefl, s. r. o., která postavila veškeré klenby ve vynikající kvalitě a těšíme se z probíhající spolupráce s truhláři a tesaři z Ploskovic u Litoměřic. Za velmi dobrou lze označit i naši spolupráci s brigádníky z romské komunity ve Šluknově.
Více informací o spolku naleznete v KATALOGU SLUŽEB nebo na stránkách VIA TEMPORA NOVA.
Autor: Kryštof Havlice