PROPAMÁTKY | Zpravodajství - FOTOGALERIE

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Ústecký kraj>>Tipy a inspirace>>FOTOGALERIE | Obnova synagogy

Zpravodajství

Ústecký kraj

FOTOGALERIE | Obnova synagogy

7. 11. 2024 Obnovená synagoga | Foto: Kryštof Havlice | Licence: Všechna práva vyhrazena BUDYNĚ NAD OHŘÍ (LITOMĚŘICKO) | Na jaře byla dokončena kompletní obnova cenné památkově chráněné stavby z 18. století. Rekonstrukce se stala regionálním vítězem soutěže Památka roku a usiluje také o cenu Patrimonium pro futuro 2024 v kategorii Obnova památky.

Obnova synagogy se uskutečnila v letech 2022–2023. Jednalo se o komplexní rekonstrukci včetně restaurátorských prací, zhotovení nového aronu a pořízení mobiliáře. Součástí akce bylo také vybudování alespoň minimálního zázemí pro návštěvníky a bezprostřední úprava okolí. Stavební, restaurátorské, výtvarné a uměleckořemeslné práce byly provedeny ve vysoké kvalitě. Celková obnova zcela zničené památky byla provedena konzervativním způsobem s maximální snahou o historickou důvěryhodnost. Uvedený postup byl aplikován i v případě zhotovení nových prvků na základě fotografické dokumentace a analogií. Bylo dosaženo vzorové obnovy památky, která je využívána i ke kulturním účelům, plánuje se zde pořádání výstav, přednášek či koncertů. Náklady celé akce pokryla z 93 procent dotace z fondů EHP a Norska 2014–2021, sedm procent ceny nákladů pocházelo z obecních finančních prostředků. Celkové náklady na obnovu byly přibližně 24 milionů korun. Rekonstrukci provedla Stavební firma Tomáš Hlaváček, nemalý podíl na restaurátorských a výtvarných pracích mají František a Milada Hejdovi.

Památkově chráněná stavba leží severovýchodně od Mírového náměstí v ulici Ostrovní a byla postavena v průběhu let 1786–1787. Vznikla na místě původní starší dřevěné, postavené zhruba v první polovině 18. století. Budova, i přes dobu svého vzniku, je postavena v rokokovém stylu s určitými odkazy na klasicismus. V letech 1825–1826 došlo k dotvoření interiéru synagogy do současné podoby. Prakticky došlo k zaklenutí interiéru na vnitřní polopilíře a patrně krátce po dokončení kleneb a omítek vznikla i jednoduchá klasicistní výmalba interiéru. Ta byla pravděpodobně v závěru 19. století nahrazena novou výmalbou imitující mramorování. Do období let 1909–1928 lze klást některé ze stavebních úprav, které pozměnily vzhled stavby. Synagoga plnila svou náboženskou funkci do vypuknutí druhé světové války. Roku 1943 se dostala do soukromých rukou a není jasné, k jakým účelům byla využívána. V roce 1945 byla na objekt zavedena národní správa. Židovská obec v Budyni již nebyla po válce obnovena a synagoga se stala majetkem Židovské náboženské obce v Lounech. K roku 1957 se pak vztahuje zmínka o využití budovy jakožto skladiště. Asi v tomto období došlo k odbourání ženské galerie, zničení schránky na Tóru nebo zazdění bočních oken.

Památka je jedním z mála dokladů o existenci a životě židovské komunity ve městě, která je zde doložena od 16. století. Jedná se o dnes již jedinou snáze identifikovatelnou stavbu budyňské židovské čtvrti, kterou doplňuje několik přestavěných domů v jejím okolí. Zhruba do poloviny 19. století čítalo budyňské ghetto 25 domů, ze soupisu Židů v českých zemích vyplývá, že roku 1783 zde žilo 34 židovských rodin.

Více informací naleznete na stránkách SYNAGOGABUDYNE.CZ.