Hlavní strana>>Zpravodajství>>Ústecký kraj>>Ústecký kraj>>ROZHOVOR | Se Zdeňkem Pištorou o záchraně zámku
30. 12. 2021
Pohled na současný stav památky | Foto: Město Postoloprty
Můžete přiblížit historii památky?
Zámek byl postaven na místě původní tvrze v 16. století Šebestiánem z Veitmile. Od roku 1600 jej vlastnili Šternberkové, kteří jej nechali v roce 1611 barokně přestavět podle návrhu Pavla Ignáce Bayera. Původní zámek měl uzavřenou obdélníkovou dispozici se čtyřmi křídly. Za dalších majitelů, Sinzendorfů, byla v roce 1682 přistavěna věž nad vstupním křídlem. O 10 let později se dvůr dostal do majetku Schwarzenbergů. Po požáru v roce 1768 byl zámek opraven a přestavěn – ze čtvercového bloku čtyřkřídlé budovy byl stržen trakt proti náměstí a odstraněna věž s hlavní branou do nádvoří. V současnosti má památka trojkřídlou dispozici a je přístupná z náměstí klasicistní kovanou branou z roku 1787. Schwarzenbergové areál využívali jako honosné sídlo k zastávkám šlechty při lovecké sezoně, k zábavě nebo k diplomatickým jednáním. V jejich majetku byl až do roku 1945. Po znárodnění přešel do vlastnictví státu a postupně byl užíván k jiným účelům. Státním statkem Žatec byla dispozice rozdělena na byty, kanceláře, sklady a podobně. Od poloviny 20. století zde fungoval depozitář Státní knihovny v Praze a od roku 2002 není zámek užíván a chátrá. O dva roky později se stala vlastníkem budovy společnost Castello Postoloprty s jednatelem Maurem Piccininim. Již v porevoluční době začal restituční spor o objekt. Majetek se snažila získat dědička hlubocké větve Schwarzenbergů Alžběta Pezoldová. Následně byly tyto nároky zamítány. Definitivně skončily soudní spory až v roce 2015. Nicméně od roku 2004 byla vlastníkem zámku zmíněná italská společnost. V roce 2019 byl její jednatel odsouzen za to, že se nestaral o svůj majetek a nechal tuto památku chátrat. Pozemky okolních bývalých zahrad jsou dlouhodobě ve vlastnictví města.
Kdy a jak vznikl záměr města získat a zachránit zámek?
Na podzim roku 2020 jsme obdrželi nabídku od italského vlastníka k odkupu. Radní a zastupitelé ji a celý záměr související s mnoha závazky pro město posuzovali několik měsíců. Objednali jsme si také vypracování znaleckého posudku o stavu památky a její adekvátní ceně. Vznikla podrobná ekonomická analýza celého majetkoprávního úkonu. Stejně tak jsme si jako podklad zajistili právní posouzení všech kroků před rozhodnutím o koupi. Interně jsme si současně provedli průzkum mezi obyvateli města, jak by se občané stavěli k získání památky, která, ačkoliv ve zdevastovaném stavu, zůstává jednou z významných dominant. Téměř jednoznačně se všichni obyvatelé přiklonili k názoru, že zámek má město převzít do svého majetku. Navíc městu dlouhodobě patří přilehlá zámecká zahrada a bylo by logické získat do vlastnictví také tento památkově chráněný objekt a postupně z něj vybudovat důstojnou dominantu a zachránit ji pro příští generace. Následně v srpnu zastupitelstvo závazně potvrdilo záměr města zámek koupit. Letos v září byly všechny kroky schváleny a došlo k podpisu kupní smlouvy s částkou 13 200 000 korun.
K jakým prvním krokům se nyní chystáte?
V úvodní fázi je nutné provést základní sanaci stavby. Musíme zamezit dalšímu chátrání a devastaci. Za sebou máme již první konkrétní krok – posouzení statického zabezpečení. Následovat má stavebněhistorické posouzení objektu zahrnující přesné zaměření nebo mykologický průzkum krovu. V následujících měsících je prioritou oprava střechy včetně krovů a trámoví, aby nedocházelo ke zhoršování již tak neutěšeného stavu. Rádi bychom tyto práce, které budou velmi nákladné (mluvíme o desítkách milionů korun), realizovali během dvou až tří let. V dalším plánu je pak zámek postupně rekonstruovat, vrátit mu podobu reprezentativního sídla, zčásti ho zpřístupnit, a tak podpořit turistický ruch ve městě.
Jaké plánujete využití areálu?
Zde je třeba upozornit na to, že opravy a následné využívání jsou takzvaným během na dlouhou trať a rozhodně nemluvíme o jednotkách let, spíše možná o desítkách let postupné rekonstrukce. To, jaké nakonec bude využití, vyplyne i ze studie proveditelnosti a využití objektu, kterou si necháváme zpracovat. Měly by zde vzniknout například seniorské a pečovatelské byty, prostory pro potřeby našeho kulturního zařízení, vzniknout může také kvalitní restaurace pro turisty a prostory pro různé občanské spolky, pečovatelské a sociální služby. Část může také sloužit k běžnému bydlení. Představu máme, ale nyní je předčasné řešit podrobnosti, protože časově i finančně nám výše zmíněné prvotní kroky zaberou několik let. Pro město to do budoucna znamená povinnost sehnat a zajistit stamilionové investice na opravu a údržbu památky. Na druhou stranu bude mít radnice na rozdíl od minulosti nyní pevnou kontrolu nad stavem památky a zajištěním její opravy a využívání.
Bude možné na obnovu čerpat finanční dotaci Ministerstva kultury?
To je pro tuto chvíli předčasná otázka. Obzvláště když víme, že v minulosti se dotace od Ministerstva kultury do památek pohybovaly v řádu jednotek milionů – to je v porovnání se stovkami milionů, které budeme potřebovat, kapka v moři. Každopádně, až budeme mít definitivní povědomí o konkrétnějším využití a budeme mít studii s projektem, budeme zcela jistě ministerstvo bombardovat žádostmi. Výsledek je však zatím ve hvězdách.
Více informací naleznete na stránkách města POSTOLOPRTY.
Autor: Kryštof Havlice