PROPAMÁTKY | Zpravodajství

ROZHOVOR | Se Zdeňkem Plačkem o obnově zřícené věže kostela v Lenešicích

3. 12. 2017 Lenešický okrašlovací spolek obnovuje věž kostela sv. Šimona a Judy již několik let. | Foto: Zdeněk Plaček | Licence: Všechna práva vyhrazena LENEŠICE (LOUNSKO) | V roce 2008 se zřítila věž kostela sv. Šimona a Judy v Lenešicích. Bezprostředně poté vznikl Lenešický okrašlovací spolek, jehož prvotním cílem byla právě obnova kostelní věže. O tomto nelehkém úkolu více prozrazuje Zdeněk Plaček, který stál u zrodu této neziskové organizace.

Co bylo příčinou zřícení kostelní věže?
Až do zřícení nebyly důvody statických poruch přesně známy. Předpokládalo se, že příčinou trhlin ve věži a její sedání je špatným založením stavby a vlivem spodní vody, která je v místě stavby 1,5 metru pod povrchem. Navrhovaným opatřením byla injektáž základů. Než však došlo k realizaci, věž se zřítila. Následný mezioborový výzkum ukázal, že se původní studie mýlily. Situace kostela v Lenešicích byla komplikovanější. Již v roce 1262, kdy objekt vznikl, se stavitelé potýkali se spodní vodou. Bylo proto třeba jít nazpět historickým vývojem památky a najít příčinu pádu. Původně románský kostel prošel během staletí totiž mnoha přestavbami. Románský základ nahradil gotický s většími okny. Následná barokní úprava zvedla cca o jeden metr loď kostela a věže. Na tu pak byla umístěna barokní báň. Během poslední přestavby došlo k dalšímu zvětšení oken do dnešní podoby. Západní průčelí bylo přezděno z méně kvalitní opuky a vytvořil se tam nový vstup. Původní vchod se nacházel na jižní straně objektu. Poslední přestavba se provedla v roce 1800. Všechny tyto úpravy oslabovaly stavební konstrukci, což mělo po 200 letech za následek oddělení věže od lodi kostela a její pád.

Co vše bylo nutné učinit pro postavení nové věže? Jaké práce se již stihly udělat? Můžete popsat průběh prací?
Začali jsme zpevněním základů věže. Při těchto pracích nám pomohli odsouzení z Věznice Bělušice, kteří provedli výkopy po obvodu nové věže. Základy jsme přitom museli zpevnit betonovým monolitickým blokem. Věž už mohla začít růst vzhůru a roste dodnes. V letošním roce byla vyzděna hrubá stavba včetně římsy. V příštím roce bychom chtěli pokračovat jejím zastřešením.

Jaké finanční prostředky na rekonstrukci kostela byly potřeba a z jakých zdrojů?
Na celkovou rekonstrukci potřebujeme zhruba 15 milionů korun. Další peníze budou směřovat na restaurování interiéru. Hned od počátku se na opravách finančně podílí Ministerstvo kultury, obec Lenešice a Purkyňova nadace. Dále pak Ústecký kraj a Státní zemědělský intervenční fond. Největším problémem se jeví oprava varhan, které byly pádem věže silně poškozeny. Odhadované náklady na jejich opravu jsou 1,5 milionu korun. Přestože si je v kostele moc přejeme, máme zatím jen mlhavé představy o tom, jak tento obnos opatřit. Vypsali jsme také veřejnou sbírku na dobu neurčitou, v níž se především mezi místními obyvateli dosud vybralo přes 300 tisíc korun. Za to všem dárcům patří velký dík. Je to pro nás závazek kostel dostavět.

Slouží kostel pouze pro bohoslužby nebo se využívá i jinak?
Po pádu věže byly veškeré bohoslužby přesunuty na faru. V roce 2012 jsme rozdělili kostel na stavební a duchovní část. Opětovně ho vysvětil biskup litoměřický Jan Baxant. Od této doby opět slouží Lenešickým. Kromě pravidelných bohoslužeb se v něm konají i koncerty a před Vánoci v rámci akce Česko zpívá koledy tam vystupují žáci místní základní školy pro sváteční naladění.

Co váš spolek v nejbližších letech ještě čeká? Jaké máte plány?
Naším stěžejním úkolem je přivést návštěvníky do kostela hlavním vchodem. To bude možné až po ukončení rekonstrukce, která ještě minimálně pět let potrvá. Dál zatím ještě nevidíme.

Více informací o Lenešickém okrašlovacím spolku se dočtete v KATALOGU SLUŽEB, o veřejné sbírce ve FINANCOVÁNÍ.

Fotogalerie

 

 

Téma: Kostely Sakrální památky Příklady dobré praxe Neziskové organizace Dotace Ministerstva kultury Rozhovory Nadace a nadační fondy Všechna témata