PROPAMÁTKY | Zpravodajství

Žatecká chmelařská krajina

27. 3. 2022 Okolí zámku Stekník je součástí chmelařské krajiny. | Foto: Národní památkový ústav | Licence: Všechna práva vyhrazena ŽATECKO (LOUNSKO) | Ministerstvo kultury vyhlásilo v létě loňského roku plošně chráněné území. Krajinná památková zóna zahrnující okolí 10 obcí mezi Trnovany, Dobříčany a Stekníkem dodnes tvoří oblast po generace utvářenou a formovanou pěstováním a následným zpracováním chmele.

Místní specifický krajinný ráz související s pěstováním a zpracováním chmele reprezentují zejména ikonické chmelnice. Ty jsou propojené s vesnicemi, zemědělskými usedlostmi a místy pro skladování, zpracování a následné obchodování s touto plodinou. Neméně podstatným hlediskem je celkový přírodní kontext oblasti, díky kterému zde od středověku panují ideální podmínky pro pěstování chmele. V minulosti existovala památková zóna pouze v zastavěném území vesnice Stekník. Současná podoba plošně chráněného území se rozprostírá v katastrech obcí Bezděkov u Žatce, Dobříčany, Hradiště nad Ohří, Liběšice u Žatce, Lišany u Žatce, Rybňany, Stekník, Strkovice, Trnovany u Žatce a Zálužice nad Ohří.

Rozšířením oblasti dochází k posílení památkové ochrany dochované krajinné struktury se všemi prvky, které ji utvářejí. Jsou to mimo jiné prostorová skladba krajiny s vysokým podílem chmelnic, urbanistická struktura, měřítko, prostorové a hmotové utváření vesnických staveb v území, krajinné struktury a přírodní prvky. Mezi ty lze zahrnout vodní toky včetně břehů, protipovodňové valy, geologické útvary, trvalou výsadbu, historickou komunikační síť nebo archeologické relikty. Charakteristickými příklady jsou také vyschlá koryta řeky Ohře, stopy po zaniklých vodotečích, archeologické relikty zaniklých chmelnic, staveb a cest.

K největšímu rozvoji chmelařství v českých zemích došlo v 19. století. Zemědělská a průmyslová revoluce přinesla řadu inovací v pěstování, zpracování a prodeji chmele, zrušení roboty umožnilo sedlákům věnovat se práci na chmelnicích. Postupně docházelo například k vysoušení vodních ploch v okolí Ohře. Na vysušeném prostoru byly zakládány další chmelnice chráněné dodnes čitelnými protipovodňovými valy. Zvětšovala se také mimo jiné rozloha ploch sloužících pro sušení a skladování plodiny. Bližší poznání staveb určených ke zpracování chmele na našem území přináší publikace Piva džbán bude dán, až bude chmel očesán. Význam památkové ochrany se všemi kulturněhistorickými hodnotami je součástí dlouhotrvajících snah o zápis Žatce a místní chmelařské krajiny na Seznam světového a kulturního dědictví UNESCO.

Podrobnosti včetně přesného vymezení památkové zóny naleznete v PAMÁTKOVÉM KATALOGU NÁRODNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU. Knihu s názvem Žatec a krajina žateckého chmele na cestě ke světovému dědictví je možné koupit v TURISTICKÉM INFORMAČNÍM CENTRU.

Fotogalerie

 

 

Téma: Památky UNESCO Industriální stopy Knihy Ministerstvo kultury Národní památkový ústav Průmyslové dědictví Kraje a památky Města a památky Architektura 19. století Vesnické památkové rezervace a zóny Technické památky Všechna témata