Hlavní strana>>Zpravodajství>>Středočeský kraj>>Zprávy z regionů>>V sázavském klášteře objevili archeologové překvapivé nálezy
22. 1. 2025
Zlomky keramických nádob a kachlů po prvotním ošetření | Foto: Národní památkový ústav
„V návaznosti na výsledky výzkumu se Národní památkový ústav rozhodl upravit projekt a zpřístupnit jeskyni i středověký dům. V současnosti pokračují projekční práce, které mají zohlednit a vyzdvihnout objevené. Archeologická lokalita je na zimu restaurátorsky a staticky zajištěna. V minulém roce byla zastřešena, proběhl zde petrografický průzkum a restaurátorské hodnocení včetně kontinuálního sledování vlhkosti a teploty,“ uvedl Petr Hrubý, ředitel Územní památkové správy Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem.
Výzkum středověkého domu, který měl nejméně dvě patra a zabíral plochu až 190 m², přinesl také množství archeologických nálezů, které se nyní zpracovávají a vyhodnocují. „O co je tato činnost na první pohled méně atraktivní než vlastní výkopové práce, o to je časově mnohem náročnější. Přitom terénní fáze výzkumu by bez ní postrádala smysl,“ uvádí vedoucí archeologického výzkumu Národního památkového ústavu Zdeněk Neustupný a dodává, že už nyní lze s vysokou jistotou konstatovat, že dům fungoval v průběhu 15. a 16. století, někdy v průběhu 16. století zaniká a stává se z něj odkladiště odpadu ("divoká skládka") z blízkého okolí.
„Do dnešních dnů se dochovaly hlavně četné zlomky keramických nádob a pozdně gotických až raně renesančních kachlů, ostatní předměty převážně z organických materiálů (dřevo, kůže atd.) se nenávratně rozložily. I tato druhá, zdánlivě nevábná etapa existence domu ale přináší velmi cenné svědectví, že život na Sázavě neskončil, byť byl klášter dvakrát (1421 a 1427) dobyt husity. V té souvislosti si klademe otázku, do jaké míry byl klášter v husitském a následujícím období nejen dobyt, ale také dobit, uvádí Zdeněk Neustupný. Mezi zajímavé nálezy každodenního života na tomto místě patří například drobná písařská pomůcka – kovový stylus nebo mince z první poloviny 14. až 2. poloviny 15. století, které jsou nápomocné pří datování odhalených situací. K jedinečným, byť ne neočekávaným nálezům je možno zařadit větší relikt zděné konstrukce horkovzdušného zařízení z 12.–13. století nebo objev patrně jednoho z nejstarších kosterních hrobů v areálu.
Právě loňské výročí 820 let od svatořečení sv. Prokopa bylo podnětem k uspořádání mezinárodní vědecké konference Sázava, sv. Prokop a proměna kanonizačních procesů v průběhu věků. Hlavním organizátorem byl Státní oblastní archiv v Praze, který na jejím obsahu spolupracoval s vícero renomovanými vědeckými institucemi nejen v Čechách. Hostil ji Klášter Sázava coby místo úzce spjaté s životem a dílem svatého Prokopa a také Galerie Středočeského kraje Kutná Hora (GASK Kutná Hora). Třídenní setkání odborníků z významných českých, polských a německých vědeckých pracovišť prezentovala od 6. do 8. listopadu 2024 badatelské práce na téma života sv. Prokopa, představila nejnovější výsledky vědeckého bádání spojeného se sázavským klášterem. Zaměřila se také na proměny procesu kanonizace v „prokopských“ časech a dnes a obecně života středověké duchovní společnosti. Konference byla věnována profesoru Petru Sommerovi, přednímu odborníkovi na osobnost sv. Prokopa a výzkum v sázavském klášteře, k jeho nedožitým 75. narozeninám.
O novém zpřístupnění dalších prostor v areálu sázavského kláštera se můžete dočíst ZDE.
Bližší informace naleznete na stránkách kláštera SÁZAVA.
Autor: Zdeněk Neustupný, Zbyněk Konvička
Zdroj: Národní památkový ústav