PROPAMÁTKY | Zpravodajství - ROZHOVOR | S Ludmilou Bervicovou o původu cenných nástěnných maleb

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Středočeský kraj>>Zprávy z regionů>>ROZHOVOR | S Ludmilou Bervicovou o původu cenných nástěnných maleb

Zpravodajství

Středočeský kraj

ROZHOVOR | S Ludmilou Bervicovou o původu cenných nástěnných maleb

10. 3. 2024 Nástěnná malba velblouda | Foto: Ludmila Bervicová | Licence: Všechna práva vyhrazena BĚLÁ POD BEZDĚZEM (MLADOBOLESLAVSKO) | Studentka Katedry historie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci objevila ikonografický zdroj maleb zvířat odkrytých v zámeckém sále v roce 2022. Na detaily jsme se zeptali autorky nálezu.

Můžete ve stručnosti zmínit a představit svůj výzkum?
Má bakalářská práce s názvem Zámek v Bělé pod Bezdězem; historie a současnost ve studijním programu Dějepis se zaměřením na vzdělávání je zatím v rozpracované fázi. Vedoucím práce je Milan Svoboda. Závěrečná práce se zabývá historií a stavebním vývojem zdejšího zámku. Její část je zaměřena na nástěnné malby zvířat ve Valdštejnském sále, které byly objeveny v roce 2022. Předtím nebyly nikde zdokumentovány, a proto byl jejich objev velkým překvapením. Na malbách sálu lze najít kance, pravděpodobně sovu, slona, velblouda, jednorožce, tygra a neidentifikovatelné zvíře, zřejmě losa či daňka. Na dekorativním festonu nad zvířaty je ztvárněno ovoce s ptákem. Podařilo se mi dohledat ikonografický pramen, ze kterého při jejich tvorbě autor vycházel. Dále se v práci snažím vyložit symboliku zvířat v době vzniku maleb a zdůvodnit, proč si je nechal majitel zámku na stěny vymalovat. Výzkum je náročnější kvůli tomu, že freskaři zvětšili vyobrazení zvířat podle grafických vzorů, ale na rozdíl od originálu nepřipojili německé verše charakterizující jednotlivá zvířata. Mým dalším cílem je pokusit se najít původní účel takto vyzdobené místnosti, která byla patrně reprezentativním prostorem majitele zámku.

Lze krátce přiblížit zkoumaný historický zdroj?
Ikonografickým pramenem pro vyobrazená zvířata je kniha Thierbuch, tedy kniha o zvířatech. Zobrazuje jednotlivé živočichy a popisuje je. Rytinu pro tisk vytvořil Jost Amman. Obrázky namaloval Hans Bocksberger. Celé dílo doplnil básněmi Georg Schaller. Pracuji s knižním vydáním z roku 1592, které je volně dostupné na Google Books. Kniha je fyzicky uložena v Bavorské státní knihovně. Díky rozvoji knihtisku se kniha rozšířila i k nám a byla užívána jako grafická předloha nejen na zámku v Bělé. Malby podle ní můžeme najít například také v renesanční vile Kratochvíle.

Které další historiografické metody jste v práci použila?
Thierbuch jsem dohledávala porovnáváním fotografií maleb a Thierbuchů z daného období dostupných na internetu. Fyzické porovnávání takto starých knih a objevených maleb je v dnešní době nereálné. Nyní se snažím o komparaci maleb z Bělského zámku a vily Kratochvíle. Některá zvířata můžeme najít na obou místech.

Budou mít učiněná zjištění nějaký vliv na postup restaurátorských prací na zámku?
To je na restaurátorech, zda je využijí. Pravděpodobně nikoliv, ale nelze nyní přesně říci.

Které další studijní/badatelské výzvy vás čekají?
V tuto chvíli se snažím dokončit bakalářskou práci a udělat státnice. Se studiem dějepisu plánuji dále pokračovat v magisterském programu a s ním se pojí i další badatelská činnost. V dalším kroku plánuji porovnávat malby s malbami na českých zámcích a v zahraničí.

Restaurátorskému odkryvu maleb jsme se věnovali v textu ROZHOVOR | S JOSEFEM MÜLLEREM O OBJEVU NÁSTĚNNÝCH MALEB. Informace o otevírací době naleznete na stránkách MĚSTSKÝCH KULTURNÍCH ZAŘÍZENÍ BĚLÁ POD BEZDĚZEM.