PROPAMÁTKY | Zpravodajství

Zámek v Průhonicích je opravený, na obnovu čeká park

15. 7. 2012 Pohled na průhonický zámek od Podzámeckého rybníka. | Foto: Zp - Wikimedia Commons | Licence: Uveďte autora - Zachovejte licenci 3.0 Česko PRŮHONICE (PRAHA-ZÁPAD) | Na zámku v Průhonicích jsou opraveny reprezentativní místnosti a rekonstruována fasáda. Památka se opět otevírá veřejnosti. Obnovy se dočká i rozsáhlý zámecký park o rozloze 250 hektarů, který je známý svou bohatou sbírkou vzácných rostlin.

Rekonstrukce se týkala sedmi místností – například rytířského sálu, modrého či zrcadlového salonu, které jsou možné pronajmout k pořádání nejrůznějších akcí. Konají se tu konference, semináře, narozeninové oslavy, firemní a kulturní akce. Opravená část zámku tak nyní slouží jako konferenční, společenské a kulturní centrum.

V prostorách zámku se konají také výstavy, nyní je zde k vidění expozice výtvarnice Emmy Srncové. Vystavené olejomalby i keramiku si lze prohlédnout každý den od 10 do 18 hodin. Novorenesanční stavba však vedle výše uvedených akcí slouží od roku 1962 především jako sídlo Botanického ústavu Akademie věd České republiky. V blízkosti Průhonického parku, jenž patří do památkové rezervace UNESCO, se mimo jiné nachází i Správa jeskyní České republiky a Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví.

Obnovou má v blízké době projít také přírodně krajinářský park, a to díky dvěma projektům. První se týká obnovy porostů podél parkových cest, jichž je v průhonickém komplexu na třicet kilometrů. Druhý projekt je zaměřený na dřeviny, jejichž sbírka v parku dosahuje okolo 1600 druhů. V rámci zmíněného projektu bude instalována stálá expozice mapující historický vývoj památek zahradnického umění.

Vznik zámku v Průhonicích má kořeny již ve 12. století, kdy k původnímu románskému kostelíku byla přistavěna kamenná tvrz, která byla v 16. století přebudována na renesanční zámek. Přestavbou zámku ve stylu české novorenesance pověřil hrabě Silva Tarouca architekta Jiřího Stibrala. Původní porosty s domácími dřevinami obohatil množstvím cizokrajných dřevin. Upravil tok říčky, vybudoval rybníky a park doplnil průhledy, vyhlídkami i volnými loukami. Na skalnatých partiích nad Botičem vybudoval rozlehlé alpinum. Hrabě budoval park od roku 1885 do své smrti v roce 1936, přestože celé průhonické panství prodal roku 1927 československému státu.

Více informací naleznete na oficiálních stránkách ZÁMKU PRŮHONICE.