PROPAMÁTKY | Zpravodajství

ROZHOVOR | S Tomášem Tomsou o záchraně a obnově zámečku Bažantnice

18. 6. 2023 Zámeček s obnovenou střechou | Foto: Tomáš Tomsa | Licence: Všechna práva vyhrazena LOUKOV (MLADOBOLESLAVSKO) | Cenný památkově chráněný areál klasicistního loveckého zámečku nedaleko obce se dlouho nacházel ve špatném technickém stavu. Na detaily po všech stránkách náročného procesu záchrany jsme se zeptali architekta a současného majitele.

Jaká byla vaše cesta k záchraně významné kulturní památky?
Náročná, ale nádherná! Nejsme však ani v polovině cesty. Bažantnice je sice zachráněná, ale není opravená! Bohužel a bohudík jsme s rodinou vlastníky celého areálu. Spoustu činností si odpracujeme sami jak na objektech, tak v sadu, v lese i za počítačem při projektování či psaní žádostí o finanční příspěvky, příspěvků na Facebook a podobně. Zdá se to až neuvěřitelné, od dětství jsme s rodiči do Bažantnice jezdili, dívali jsme se na příšerná torza, prodírali se kopřivami a ostružiním většími, než jsme byli my, pozorovali, kolik nám přibylo odpadků a kolik je toho opět ukradeného, čistili jsme potoky v lese a pozorovali tu marnost. Na jaře jsme se kochali takzvaným závojíčkováním, což je velice krátký časový úsek, kdy v přírodní rezervaci začnou růst listy stromů a celý les se tak nádherně ozdobí. Asi díky tomu se u všech nás sourozenců vytvořilo k Bažantnici velice silné pouto, je to naše naprostá srdeční záležitost, která je vlastně těžko uvěřitelná.

Můžete zmínit dějiny stavby?
Historie areálu je známá z ústního sdělení (kroniky Vlastimily Bayerové, dcery majitele Václava Větvičky, řídícího učitele a čestného občana Příšovic). Za Jaroslava z Vartenberka byla v roce 1578 postavena Bažantnice. V roce 1761 vznikla dřevěná fořtovna a celý areál byl rozšířen. V roce 1836 Bažantnice vyhořela a došlo k náhradě za novou, kamennou. Z této doby tedy usuzujeme stávající objekt. V roce 1842 byla Bažantnice s přilehlými pozemky připojena do panství Sychrov, které koupil po francouzské revoluci kníže Rohan. Při pozemkové reformě v roce 1919 došlo k záboru sídla. Byly zde zřízeny provizorní kanceláře pro parcelaci okolních polností a zbytkových statků. Vlastimila Bayerová zde byla zaměstnána a zprostředkovala koupi svým rodičům na důchod. Do Bažantnice se stěhovali v srpnu 1924, v srpnu 1938 se rodina (po úmrtí Václava Větvičky a jeho ženy) odstěhovala do Turnova. V Bažantnici zůstali pouze nájemníci. V roce 1948 byl majetek zestátněn a dán do správy Pionýrskému středisku v Kladně. Mizernou či žádnou údržbou byl celý areál včetně lesa a polí silně zdevastován a poničen. V období druhé poloviny 20. století došlo k nenávratnému zničení dvou objektů hospodářství a velmi silnému zničení dalších třech. Po sametové revoluci byl areál navrácen dědicům původních majitelů v restitučním řízení. Zámeček, hospodářský objekt a pilířová stodola byly prohlášeny za kulturní památku, nicméně stodolu strhli vandalové. Zámeček a hospodářský objekt byl již téměř bez střech s propadlými stropy. V areálu byla skládka, sady, louky a pole zarostly náletovými dřevinami. Po navrácení byly vypořádány vlastnické vztahy a objekt získala vnučka Václava Větvičky, která v Bažantnici žila v dětství, Eva Tomsová, která úsilí nad obnovou svěřila další generaci. V průběhu dalších let se odehrály mnohé pokusy o záchranu, které většinou nedopadly úspěšně. Hlavní etapa tak započala až v roce 2016.

Co všechno se dosud podařilo provést a jaké další práce vás čekají?
V roce 2015 došlo ke zřícení části zdiva mezi okenními otvory, to bylo již silným impulsem začít s obnovou objektu. V roce 2016 a 2017 jsme vlastnoručně vyklidili veškerý spadaný materiál uvnitř (stropy, stěny) sahající někdy až do výšky 1,5 metru. Následně byl mechanizací stržen okolní nasypaný terén pro budoucí stavbu lešení. V roce 2017 byl proveden též projekt na stabilizaci zdiva a stavbu krovu a střechy. O rok později nám byl přidělen příspěvek Ministerstva kultury prostřednictvím Správního obvodu obce s rozšířenou působností Mnichovo Hradiště a byla provedena stabilizace obvodového zdiva, která již byla naprostou nutností, neboť se zřítily další záklenky oken a zdivo se začalo vyklánět. Bylo opraveno mnoho záklenků oken, kompletně přezděna římsa, která byla doplněna o věnec tvořený helikální výztuží, a to namísto klasického železobetonového. V roce 2019 se nám podařilo opět získat příspěvek a mohli jsme opravit zdivo vnitřní včetně osazení nových kamenných parapetů a soklových desek (původní byly z objektu vylámány a ukradeny). Součástí této etapy bylo též osazení stropních trámů nad přízemí. V tomto roce jsme též obdrželi příspěvek od Středočeského kraje na obnovu památek pro společenské využití. Proto jsme mohli v zimě provést těžbu dřeva na stavbu nového krovu. V roce 2020 se započalo s obnovou krovu, kdy byla zvolena historická konstrukce – takzvaný Ránkův krov. Celou konstrukci provedli dva zkušení tesaři během jara a léta, na sklonku léta nastoupili pokrývači a 17. listopadu 2020 jsme slavnostně dokončili tuto náročnou etapu. Součástí bylo též provedení vikýřů volských ok a pultových s důrazem na tradiční konstrukce s minimalizováním oplechování, hřebenáče byly kladeny do světlé pokrývačské malty a podobně. V průběhu stavby krovu jsme se též rozhodli, že obnovíme kalhotový komín, který je krásnou dominantou, nyní stále ještě otevřeného interiéru od přízemí až do krovu. V dalších letech se nám zatím nedařilo získat další příspěvky, nicméně stále probíhaly dílčí kroky. V roce 2021 jsme instalovali malou solární elektrárnu a interiér osadili LED osvětlením. Byl vyčištěn prostor přízemí od vrstvy popela, proběhly další terénní úpravy a stavby opěrných zídek. A protože jsme se stále ze zámečku dívali na druhé torzo původního objektu, které jsme již předtím odepsali, nedalo nám to a opět jsme se pustili do jeho vyklizení, provedení projektu na celkovou obnovu a zažádali o příspěvek. Bohužel ani v roce 2021 ani 2022 jsme dotaci neobdrželi. Byla však provedena stabilizace a dozdění zdiva tak, aby nehrozilo další zřícení a byla tak zachována podstata objektu. V roce 2023 jsme znovu požádali Středočeský kraj o dotaci, abychom mohli kompletně opravit druhý objekt a zámeček osadit výplněmi otvorů. Naším cílem je obnovit areál do své původní hmotové situace s tím, že nové objekty budou soudobou architekturou na stopách zaniklých objektů.

Jak byste hodnotil možnosti čerpání finančních příspěvků Ministerstva kultury?
Díky nim jsme byli schopni provést stabilizaci zdiva zámečku. Nicméně nás velmi překvapilo, že i přes několikeré žádání o příspěvek z Havarijního fondu nám nikdy nebyl přidělen, ač objekty byly jistě v havarijním stavu. Uspěli jsme však vícekrát v dotačním titulu Ministerstva kultury prostřednictvím obce s rozšířenou působností. Nevýhodou tohoto příspěvku (nejen tohoto) však jsou termíny, kdy je žádost podávána z kraje roku, výsledek je znám v jeho druhé polovině a profinancování musí být ukončeno do konce roku. Výsledně nám tedy na samotnou stavbu zbyl čas od srpna do listopadu, což není pro stavební práce příliš ideální. Dotační titul Středočeského kraje je oproti tomu dvouletý, tudíž se nám zdárně podařilo náročnou stavbu krovu a střechy dokončit.

Můžete našim čtenářům doporučit kvalitní řemeslníky nebo jiné profese podílející se na obnově?
Stavba probíhala svépomocí, subdodávky jsme řešili s firmou DURANGO, s. r. o.

Detaily o stavbě naleznete v PAMÁTKOVÉM KATALOGU NÁRODNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU, informace také na FACEBOOKU.

Fotogalerie

 

 

Téma: Hrady a zámky Příklady dobré praxe Kraje a památky Krajské dotace Dotace Ministerstva kultury Rozhovory Fotogalerie Všechna témata