Hlavní strana>>Zpravodajství>>Středočeský kraj>>Opravené památky>>Na pomoc Kácovu
21. 11. 2024
Zámek Kácov – současný stav | Foto: Jaroslav Kubíček
Stav celého zámku vyžadoval okamžitý zásah. Do střechy v mnoha místech zatékalo, barokní fasáda odpadávala po celých kusech. V roce 2018 začala první fáze celkové obnovy zámku rekonstrukcí střešního pláště a fasády včetně freskové výzdoby. Postupně v průběhu posledních pěti let proběhla záchrana severního křídla zámku, které bylo zcela v havarijním stavu. Statické poruchy, a to trhliny na mnoha místech, ohrožovaly existenci barokní freskové výzdoby. Podařilo se dokončit opravu spojovací chodby a přilehlého domku mezi zámkem a kostelem a v současné době probíhá oprava přízemí jižního křídla zámku. Po celou dobu probíhá náročná rekonstrukce výmalby interiérů. Před zahájením vlastní obnovy výmalby místností, oratoře, chodby a hlavního sálu proběhly rozsáhlé průzkumy potvrzující celistvost barokních fresek, jež si zaslouží restaurování. Restaurátorské práce se týkají také bohatě zdobené zámecké kaple.
Vzhledem ke značné finanční náročnosti celkové rekonstrukce zámeckého areálu a omezených soukromých zdrojů se snaží současný vlastník využít veškerých možných pobídek a dotačních titulů.
Celkem bylo od roku 2018 do objektu investováno více než 40 milionů korun. Tato investovaná částka byla kromě vlastních prostředků kombinována z různých dostupných dotačních prostředků. Vlastník je zařazen do Programu záchrany architektonického dědictví Ministerstva kultury. V letech 2021, 2022, 2023 a 2024 obdržel majitel na záchranu tohoto významného objektu dotace od Středočeského kraje v rámci Programu na obnovu památek určených ke společenskému využití.
Městys Kácov je malebné městečko v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji. Leží asi sedm kilometrů severozápadně od Zruče nad Sázavou. Toto místo je zároveň významným turistickým letoviskem Posázaví. Levému břehu řeky Sázavy dominuje barokní zámek, jehož areál je jedinečnou ukázkou barokní stavby inspirované italskými vlivy.
Gotická tvrz, nyní ukryta v mase barokního zámku, vznikla nejpozději v 15. století. K tvrzi v místech zámku se vztahuje údaj z roku 1473, kdy ze tří čtvrtin náležela Kunešovi z Olbramovic. Stavebník si vybral místo v jižní části Kácova na okraji skalnatého svahu spadajícího strmě k Sázavě. Tento svah tvořil přirozené opevnění, které na severní straně doplnilo opevnění umělé, dnes již zcela zaniklé. V roce 1555 získal tvrz, dvůr a městečko Jan Čejka z Olbramovice a v roce 1556 došlo k přestavbě na pohodlný renesanční objekt. Za Janova syna Václava Čejky z Olbramovic se Kácov stal střediskem rozsáhlého panství. V rozšiřování panství pokračoval i Václavův syn Karel Čejka, kterému Kácov patřil od roku 1600 až do pobělohorských konfiskací. Do roku 1726, kdy zámek koupila kněžna Anna Marie Františka, velkovévodkyně Toskánská, vystřídal několik dalších majitelů.
Ačkoliv Anna Marie sídlila v Zákupech, věnovala značnou pozornost i Kácovu. V letech 1727–1733 dala zpustlý kácovský zámek přestavět do stylu barokního severoitalského šlechtického sídla. Přestavba zcela změnila podobu renesanční budovy, odstranila poslední zbytky opevnění a ze staré budovy se zachovalo zdivo do výše prvního patra. Nový zámek byl postaven na nerovném terénu, takže jeho jižní průčelí obrácené k řece Sázavě bylo dvoupatrové, kdežto severní, v němž byl i hlavní vchod, jednopatrové.
Zámek byl založen na obdélníkovém půdorysu, přičemž kratší západní a východní strana ozdobila přilehlé věže. Tyto věže, stejně vysoké jako hlavní budova, jsou zvýrazněny barokními cibulovitými báněmi. V interiéru tvořila osu zámecké budovy chodba prostupující oběma patry, která ve své nejvyšší části převýšila střechu zámku v podobě obdélníkového polopatra a tím vytvořila pro zámek typickou siluetu. Z chodby byl vchod do většiny místností. Interiéry zdobily především fresky. Nejbohatší výzdobu měla zámecká kaple. Průčelí byla vyzdobena nástěnnými malbami představujícími v slepých oknech různé postavy. Od náměstí byl zámek oddělen prostou zdí s barokní branou. V této podobě se zámek zachoval prakticky dodnes. Za dalších majitelů docházelo již jen k drobným opravám, které vzhled zámku již nezměnily. Současně se zámkem byl přestavován i kácovský kostel, spojený nyní se zámkem 100 metrů dlouhou chodbou.
Po smrti Anny Marie Toskánské roku 1741 se stal zámek již jen sídlem správy panství a úřednickým obydlím. Velkovévoda toskánský je držel až do roku 1847, kdy definitivně připadl císaři Ferdinandovi V. Roku 1918 se kácovský zámek stal vlastnictvím státu. V zámku byla umístěna správa státních lesů a byty a kanceláře jejích zaměstnanců. V roce 2008 přešel zámek do majetku městyse Kácov.
Městys Kácov neměl dost prostředků na údržbu chátrajícího barokního zámku a jeho stav vedl současného majitele k myšlence pokusit se objekt zachránit. Po několika jednáních se našla vůle ze strany městyse areál zámku v roce 2017 prodat. Veškerá činnost současného majitele svědčí od roku 2018 o velké snaze památku zachránit a vdechnout jí nový život a smysluplné využití. Po dokončení rekonstrukce bude celý zámek plně otevřen a zpřístupněn veřejnosti, a to formou jednak užívání objektu místními komunitami a spolky, tak rovněž i jako muzeum, výstavní prostory a prohlídkové okruhy, jež budou seznamovat návštěvníky s bohatou historií objektu. Záchrana barokního objektu je kladně přijímána jak ze strany obce, tak i široké veřejnosti.
V další etapě vlastník připravuje revitalizaci hospodářské části objektu, ve které by měla vzniknout kavárna pro návštěvníky, drobný provoz a bytové zázemí pro zaměstnance zámku.
Další inspirativní příběhy a rozhovory naleznete v bulletinu MÁME VYBRÁNO, který je přílohou podzimního časopisu PROPAMÁTKY. Ten zasíláme všem členům Klubu PROPAMÁTKY. V tištěné podobě je k dispozici také na úřadech krajů Pardubického, Jihočeského, Královéhradeckého, Plzeňského, Středočeského, Ústeckého, Moravskoslezského, Karlovarského a Magistrátu hlavního města Prahy. On-line lze číst na stránkách www.mamevybrano.cz.
Přečtěte si také další články:
Autor: Blanka Švarcová
Zdroj: Středočeský kraj