PROPAMÁTKY | Zpravodajství

Historie i současnost pivovaru Ferdinand v Benešově

13. 9. 2013 Pohled na areál pivovaru Ferdinand z Táborské ulice. V popředí sladovna s hvozdy. | Foto: Michal Horáček | Licence: Všechna práva vyhrazena BENEŠOV | Benešovský pivovar Ferdinand s vlastní sladovnou je v provozu v původních budovách a uspořádání již více než 110 let a nejen jeho historie, ale i současnost je velmi zajímavá.

Pivovar nechal postavit v roce 1897 František Ferdinand d´Este na místě staršího pivovaru provozovaného neúspěšně benešovskými akcionáři. Ti v roce 1872 založili akciovou společnost za účelem provozování sladovny a tržnice na plodiny. Roku 1873 byla část sladovny přeměněna na pivovar, který se však během pár let dostal do finančních potíží. František Ferdinand d´Este roku 1887 zakoupil společně s konopišťským panstvím i provoz pivovaru ve městě. V rámci přestavby Konopiště na reprezentační sídlo plánoval zastavit výrobu v tamním pivovaru a následně ho nechat zbořit. Jeho provoz měl být přenesen právě do města, kde následně vznikl roku 1897 nový moderní provoz pivovaru a sladovny.

Projekt vypracovala kancelář Ing. Josefa Rosenberga ve stylu středoevropské průmyslové secese, zařízení dodaly firmy Ringhoffer, Novák & Jahn, J. V. Machovský a Siemens & Halske. Ve své době šlo o velmi moderní provoz s kapacitou ročního výstavu 60 000 hektolitrů, který až do první světové války neustále stoupal. Po jejím konci došlo v pivovaře, v té době již zestátněném, k rekonstrukci spilky, ležáckých sklepů a chlazení. Přestavěna byla i varna a kotelna, u které byl vybudován nový komín. Výstav pivovaru stoupal i nadále a před druhou světovou válkou dosahoval již 100 000 hektolitrů vystaveného piva.

Přestože se po poválečném zestátnění, kdy se pivovar stal součástí národního podniku Středočeské pivovary, do provozu široce investovalo, pivovar v Benešově patřil k největším v rámci národního podniku a proběhla řada investic, jako například do spilky, sklepů a nové lahvovny, celkový vzhled budov a většina zařízení zůstávala původní. Nic nezměnila ani privatizace po roce 1989 a následující vývoj spojený s opakovanou změnou majitelů a také s kompletní modernizací provozu. Naopak, celý pivovar byl kompletně rekonstruován a je dnes jednou ze stavebních chloub města.

Benešovský pivovar dnes patří k provozům, které si zakládají na tradičním postupu výroby piva s využitím humnového sladu z vlastní sladovny, vyráběného taktéž tradičním způsobem. Stavební uspořádání provozu, vnější vzhled budov i jejich tvarosloví je zachováno v podobě z přelomu 19. a 20. století a například zařízení varny se v podstatě nezměnilo od dvacátých 20. století. Benešovský pivovar se tak řadí mezi naše nejzajímavější industriální stavby s nepřerušeným provozem, k jakému byly původně vystavěny.

Institut pro památky a kulturu, o.p.s., v rámci každoročně pořádaných mezioborových konferencí o obnově a využívání památek připravuje na podzim roku 2013 konferenci, která se zaměří na budovy historických pivovarů. Setkání bude určené všem zájemcům z řad architektů, zástupců měst a obcí, pracovníků památkové péče, studentů i veřejnosti. Více naleznete na stránkách KONFERENCE PROPAMÁTKY.

Další informace naleznete na stránkách PIVOVARU FERDINAND. Článek vychází současně i na blogu PIVNÍ PARTYZÁN.

V sobotu 14. září se v Benešově koná již 22. ročník pivovarských slavností.

Fotogalerie

 

 

Téma: Průmyslové dědictví Příklady dobré praxe Pivovary Všechna témata