PROPAMÁTKY | Zpravodajství

Do pivovaru v Úněticích nejen za pivem, ale i za kulturou

21. 8. 2013 Budovy pivovaru v Úněticích při slavnostním znovuotevření 11. června 2011. | Foto: Michal Horáček | Licence: Všechna práva vyhrazena ÚNĚTICE | Znovuobnovení pivovaru v Úněticích v roce 2011 se stalo jednou z hlavních událostí v oblasti pivního trhu posledních let. Manželé Lucie a Štěpán Tkadlecovi se totiž rozhodli jít při zřizování nového malého pivovaru jinou cestou než většina ostatních českých minipivovarů.

Jejich cílem nebylo pokrýt spotřebu „pod komínem“, ale naopak – jejich podnikatelský plán počítal s mnohem větším odbytištěm v blízkém i vzdálenějším okolí Únětic, a to v Praze, na Kladensku, ale i jinde. V bývalém biskupském pivovaru tak vznikl regulérní malý pivovar, navíc s možností dalšího rozšíření.

Provoz ve starém pivovaru byl ukončen roku 1949, poté krátce ještě fungoval jako sklad pod hlavičkou Smíchovského pivovaru, pod který byl začleněn po znárodnění v roce 1948. Avšak již roku 1951 byl definitivně uzavřen. Rozsáhlé prostory pivovaru sloužily dlouhá léta jako nejrůznější sklady. Na tradici vaření piva v Úněticích, které jsou jinak známé zejména díky nálezům z rané doby bronzové, tak manželé Tkadlecovi navázali po šedesáti letech, kdy v roce 2010 objekty pivovaru a sladovny zakoupili a hned začali se základní obnovou a zajištěním objektů a s instalací nové technologie. Slavnostní znovuotevření pivovaru se uskutečnilo v červnu 2011.

Pivovar, který je jednou z dominant obce, vznikl zřejmě na počátku 18. století, o čemž svědčí letopočet 1710 vytesaný do pilíře na sladovnickém humně, ale pivo se v Úněticích vařilo patrně již v 16. století. Majitelem pivovaru byla téměř po celou dobu jeho provozu metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze, která ho, jak bylo v té době obvyklé, pronajímala různým provozovatelům. V roce 1842 nastalo radikální rozšíření provozu, který ale až do konce 19. století probíhal v ruční podobě. Na parostrojní provoz byl pivovar přestavěn až po roce 1898, kdy jím byla vybavena varna, v té době vyrostl dodnes zachovaný vysoký komín, a přestaveb se dočkala i sladovna. Přestože pivovar patřil mezi největší ve svém kraji, začal jeho výstav postupně klesat. Na vině byla zejména jeho dopravní odlehlost a neschopnost odbytem reagovat na měnící se situaci na trhu. Ránu pivovaru dala i první světová válka. Přesto jeho provoz živořil až do 40. let 20. století, kdy byl uzavřen.

Současný pivovarský provoz byl instalován v někdejších objektech pivovaru i sladovny, na sladovnickém humnu byla navíc vybudována stylová pivovarská restaurace. V letních měsících slouží návštěvníkům velká zahrádka na pivovarském dvoře a vzhledem k tomu, že se nachází přímo u jedné z frekventovaných cyklostezek, nemá o návštěvníky rozhodně nouzi. Nový provoz se stal oblíbeným i u obyvatel obce a jejích představitelů, kteří s novými majiteli pivovaru úzce spolupracují. Díky společnému postupu se pivovarský areál stal kromě jeho primární role i novým kulturně společenským centrem Únětic.

Institut pro památky a kulturu, o.p.s., v rámci každoročně pořádaných mezioborových konferencí o obnově a využívání památek připravuje na podzim roku 2013 konferenci, která se zaměří na budovy historických pivovarů. Setkání bude určené všem zájemcům z řad architektů, zástupců měst a obcí, pracovníků památkové péče, studentů i veřejnosti. Více naleznete na stránkách KONFERENCE PROPAMÁTKY.

Další informace naleznete na stránkách ÚNĚTICKÉHO PIVOVARU. Článek vychází současně i na blogu PIVNÍ PARTYZÁN.