PROPAMÁTKY | Zpravodajství - ROZHOVOR | S Martinem Kopeckým o obnově zámku

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Plzeňský kraj>>Zprávy z regionů>>ROZHOVOR | S Martinem Kopeckým o obnově zámku

Zpravodajství

Plzeňský kraj

ROZHOVOR | S Martinem Kopeckým o obnově zámku

24. 2. 2023 Hlavní zámecká budova | Foto: Zámek Poběžovice | Licence: Všechna práva vyhrazena POBĚŽOVICE (DOMAŽLICKO) | Zámecký areál představuje nejen architektonicky významnou historickou stavbu v městském vlastnictví usilující o statut národní kulturní památky. Na probíhající proces postupné obnovy a budoucího využití jsme se zeptali starosty města.

Můžete přiblížit historii památky?
Zámek Poběžovice se nachází na návrší vysoko nad levým břehem potoka Pivoňky. Sídlo zde vzniklo v době, kdy se městys (Markt) Poběžovice dostal do držení Dobrohosta z Ronšperka, tedy po roce 1459. Jedná se o mohutnou dvouposchoďovou stavbu téměř kruhového půdorysu s jedním vchodem do uzavřeného nádvoří. Spodní část objektu tvoří dosud zachované hluboké sklepy a několik přízemních gotických místností v západní části. Původní silné obvodové zdi dodnes sahají až do druhého patra budov. Hrad byl v té době silně opevněn. Po Dobrohostu z Ronšperka přišli do Poběžovic páni z Gutštejna, kteří drželi hrad a město v letech 1526–1542. Vystřídal je jeden z nejmocnějších rodů v Čechách – páni ze Švamberka. Jan Jiří a jeho syn Petr byli stoupenci českých stavů a Petr dokonce patřil k aktivním činitelům stavovského povstání. V závěrečném období takzvané české války pak ronšperský hrad dobyl krátce před bělohorskou bitvou císařský velitel Don Baltazar Marradas. Po konfiskaci zámku a městečka se novým majitelem stal horšovskotýnský měšťan Severin Táhlo z Horštejna. Zásadní stavební změny uskutečnil až Matyáš Bohumír z Wunschwitz, a to v letech 1682–1696. Z původního gotického hradu se stal pohodlný barokní zámek. Z přestavby se zachovaly barokní krovy. Byly zasypány vodní příkopy, vzniklo prostorné vnější nádvoří, které na severní a východní straně přechází v zámecký park. Ke změnám došlo i v interiéru. Přibyla nová schodiště, arkádové spojovací chodby v obou patrech, místnosti byly nově uspořádány. Matyáš Bohumír z Wunschwitz spolu s manželkou Annou Feliciánou Pachtovou z Rájova byli velkými ctiteli tehdy ještě nekanonizovaného Jana Nepomuckého a z jejich iniciativy také byla zhotovena první světcova socha. V 18. a 19. století neprošel zámek příliš mnoha stavebními úpravami. Střídající se majitelé se soustředili na správu a rozvoj panství. Kolem zámku byl postupně budován vycházkový park a rozvíjelo se zahradnictví s vyhlášenou oranžerií založenou v roce 1767. V 19. století se zde vystřídaly rody Thun-Hohensteinové a Coudenhove-Kalergi. Poslední jmenovaný rod uskutečnil výrazné úpravy celého areálu zámku.
Po druhé světové válce byl zámek vyvlastněn a převeden na stát. Byl vydrancován, část zařízení skončila v depozitářích jiných objektů. Až do poloviny 60. let zde sídlila armáda. Následně byl více než 20 let neobýván a postupně se z něho stávala ruina. Již v roce 1967 žádal tehdejší Obvodní národní výbor Domažlice o povolení k demolici, ke které naštěstí nedošlo. V roce 1989 byl zámek převeden do majetku obce Poběžovice. Podařilo se získat několik státních i jiných dotací, díky kterým se postupně mohl areál staticky zajistit a opravit střechy, arkády a část vnitřního zdiva. Od roku 2002 všechny práce ovšem ustaly.

Měly by Poběžovice získat nejvyšší statut památkové ochrany?
Jsem si zcela jist, že hrad a zámek Poběžovice patří také na seznam národních kulturních památek. Nejen díky své architektuře, ale především díky řadě významných osobností, které část svého života strávili v zámeckých prostorách. Jmenovat budu například Jana Jiřího ze Švamberka, Matyáše Gottfrieda Wunschwitze se synem Gottfriedem Danielem, sochaře Jana Brokoffa, hudebního skladatele Bedřicha Smetanu a v neposlední řadě členy rodu Coudenhove-Kalergi – Heinricha s manželkou Mitsuko Aoyamou a jejich syny Johannese a Richarda. Ten před 100 lety publikoval v rakouských novinách Neue Freie Presse první manifest s osmi podmínkami mírového soužití evropských národů ve sjednocené Evropě. Jeho myšlenky ctí Rada Evropské unie dodnes a je často zmiňován jako duchovní otec Evropské unie.

Co vše se dosud podařilo obnovit?
Prozatím jsme na samém začátku. Ze sbírkového účtu jsme zafinancovali nové vstupní dveře. Je hotová projektová dokumentace na kompletní opravu střechy a také na rekonstrukci obloukového vstupního schodiště. Na střeše již probíhají první záchranné práce. Dosud byla opravena ta nejvíce postižená část střechy za asi dva miliony korun. Restaurování se dočkalo sousoší Neptuna/Tritona, které bylo umístěno na kašně v těsném sousedství zámku.

Jaké práce vás čekají?
Rádi bychom v roce 2023 z Programu regenerace začali usazovat nová okna. Finance budeme hledat také na pokračování opravy střechy. Pracuje se také na studii budoucího využití jižního křídla zámku.

Jaké jsou dotační možnosti financování akce?
Prozatím využíváme dotační tituly Plzeňského kraje a z Ministerstva kultury Program regenerace. Žádost ale nyní máme podanou i u Státního zemědělského intervenčního fondu v rámci programu na Podporu rozvoje venkova, snažíme se o zařazení do Programu záchrany architektonického dědictví Ministerstva kultury a taktéž doufáme, že zařazením mezi národní kulturní památky se nám otevřou i větší dotační možnosti v rámci Integrovaného regionálního operačního programu.

Přiblížil byste krátce bruselskou výstavu věnovanou šlechtici Richardu Mikulášovi Coudenhove-Kalergimu?
Putovní výstava s názvem Richard Coudenhove-Kalergi a jeho vize evropského sjednocení 1922–2022 vznikla díky úžasné spolupráci s Petrem Pavelcem, ředitelem územního pracoviště Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích. Díky podpoře Plzeňského kraje jsme mohli tuto výstavu představit i přímo v Bruselu, konkrétně v Plzeňském domě. Vernisáž se uskutečnila 8. září 2022 za přítomnosti významných hostů jako například generální ředitelky Národního památkového ústavu Naděždy Goryczkové či eurokomisařky Věry Jourové. Výstava zaznamenala jen samé kladné ohlasy. Nyní je expozice k vidění na státním zámku Kunštát.

Můžete našim čtenářům doporučit kvalitní řemeslníky nebo jiné profese podílející se na obnově?
Martin Houdek – truhlář (okna), Václav Chval – truhlář (dveře), Milan Šturm – kamenické práce, Lukáš Černý – sochař, restaurátor nebo firma Tegmento – tesařské, klempířské a pokrývačské práce.

Více informací naleznete na stránkách hradu a zámku POBĚŽOVICE.