PROPAMÁTKY |

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Plzeňský kraj>>Zprávy z regionů>>ROZHOVOR | S Janem Bednářem o velké vášni – modelaření hradů | 2. část

Zpravodajství

Plzeňský kraj

zpět

 

ROZHOVOR | S Janem Bednářem o velké vášni – modelaření hradů | 2. část

16. 10. 2022 Propamatky.info: Model hradu Radyně podle Jana Bednáře Model hradu Radyně podle Jana Bednáře | Foto: Jan Bednář | Licence: Všechna práva vyhrazena TACHOVSKO | V první části rozhovoru jsme si povídali o modelařině historické architektury a jejích nárocích. Hmotové rekonstrukce hradů však najdeme i na památkách a v muzeích. Můžeme si tak udělat plastickou představu o jejich původní podobě.

Co je na modelařině nejtěžší a co vás na této kreativní činnosti nejvíc baví?
Na modelařině jako takové je asi nejtěžší přesnost. Kolikrát se s ní potýkám, když se stane, že mi nedopatřením uteče nějaká míra, rozměr. A víceméně mě na ní baví vše – od shánění podkladů, řešení a vymýšlení vzhledu až po samotnou stavbu. Jedno bez druhého ani nemůže existovat. A když si chci i tak něco slepit, aniž bych u toho musel přemýšlet, sáhnu po hotových modelech současných autorů, jako jsou Richard Vyškovský, Milan Bartoš, Tomáš Hrebík, Ondra Hejl.

Jsou vaše modely k vidění i na nějakých památkách nebo s nimi spíše objíždíte modelářská setkání a výstavy?
Pár modelů mám doma, ale například Volfštejn je v regionálním Muzeu Černošín, Skála je toho času v depozitáři Domu historie Přešticka, kde se s ní počítá do zvažované stálé expozice o hradu. Přimda je pak hned dvakrát, první model je umístěn v Muzeu Českého lesa v Tachově a druhý v infocentru přímo v městečku Přimda. Bor u Tachova je také v současnosti v tachovském muzeu na tematické výstavě, ale po jejím skončení bude k vidění přímo na zámku v Boru. A švihovské kostelíky společně s tím vícovským má slepeny kastelán na Švihově v tamní modelářské expozici. Jinak tyto poslední tři modely se dají koupit i jako vystřihovánka. Co se týče výstav a modelářských setkání, objevuji se tam také, ale poměrně zřídka. Maximálně tak jednou, dvakrát do roka. Ale jezdím tam rád.

Máte u modelaření kromě vlastní seberealizace i jiné cíle, například přibližovat historickou architekturu dětem i dospělým? Třeba jako názornou pomůcku při vzdělávání?
Určitě to nebylo prvoplánové, prostě jde o koníček, zábavu, zájem a výplň volného času. Toho ale poslední dobou bohužel není nazbyt. Na druhou stranu jsem rád, pokud můj výtvor někoho zaujme a třeba se díky němu začne alespoň trochu zajímat o daný objekt, hrad, tvrz, kostel a řekne si: „Aha, ono to tenkrát vypadalo úplně jinak než dnes a proč tomu tak bylo a je.“ A u posledních modelů už byl jeden z jejich účelů, nejen moje potěcha, ale i ukázat, jak se vyvíjela architektura a jak objekt mohl vypadat v době své největší slávy.

Které další objekty máte v plánu modelářsky pojmout a následně prezentovat?
Těch by bylo, ale jak říkám, času tolik není. Nějaké plány jsou, ale ty nebudu zatím prezentovat. Jinak jeden z mých favoritů je určitě Gutštejn. Bylo by hezké jej ztvárnit coby dvojmodel. A to jako dobovou rekonstrukci a zároveň i současný stav. Baví mě, když mohu modely porovnávat. Když je vidět, jak se stavba v průběhu dějin vyvíjela a měnila.

Sledujete modelářskou komunitu? Vyzdvihl byste nějaké kolegy modeláře, jejichž práce stojí za vidění a obdiv k jejich umu?
Ano, sleduji a tak trochu neskromně se mezi ně i počítám. Jsou mezi nimi skuteční mistři svého řemesla, i když tvoří i jiné modely než architekturu. Rád bych je zmínil i jmenovitě, ale hrozně nerad bych někoho opomněl. Stačí se přijet podívat na pořádané papírácké soutěže a výstavy. Jinak co se autorů architektonických modelů týče, vyzdvihl bych práci už jednou zmíněných pánů Milana Bartoše, Tomáše Hrebíka a Ondry Hejla, i když ji netvoří jen tito. No a pak je jedna zvláštní kategorie, dovolím si tvrdit, že je to takový Master Level. A to je osoba Karla Lhotského. Jeho výtvory jsou k neuvěření a kolikrát má pozorovatel dojem, že se přenesl v čase a vidí skutečnou stavbu, nikoliv model.

Na čem pracujete právě teď?
V současnosti nepracuji na ničem, ale pomalu sháním podklady k vícero projektům a rozhoduji se, jaký model bude následovat.

A modelářské přání na závěr?
Rád bych, aby se dostaly mezi lidi poslední modely od mistra Vyškovského spolu se zatím nevydanými modely Milana Bartoše, což jsou Křivoklát a Bezděz. No a nakonec, a to hlavně, aby mi i nadále sloužily oči, měl jsem pevnou ruku a aby mě tento koníček, nebo spíš už kůň, nikdy nepřestal bavit.

Přečtěte si také první část rozhovoru.

Autor: Zbyněk Konvička

 

odeslat e-mailem vytisknout

zpět na hlavní stranu Na hlavní stranu Pro památky info