Hlavní strana>>Zpravodajství>>Plzeňský kraj>>Zprávy z regionů>>Kde se pivo vaří… Nalžovské Hory mají unikátní pivovar
31. 1. 2021
Původně barokní pivovar v Nalžovských Horách získal památkovou ochranu. | Foto: Národní památkový ústav
Až příště pojedete po silnici z Horažďovic na Klatovy, přibrzděte. Pozdně barokní zámecký pivovar v Nalžovských Horách, založený v roce 1774, se tu dochoval v takové podobě, že ho Ministerstvo kultury na podzim 2020 zapsalo na Ústřední seznam kulturních památek. Na počátku 20. století produkoval tři tisíce hektolitrů piva ročně, poslední várka odtud odjela v roce 1932.
Původem barokní stavba je zachycena na Císařském povinném otisku mapy stabilního katastru z roku 1837. Pivo se v obci ale vařilo už dříve, pivovar je u zámku zmiňovaný ve druhé polovině 16. století za Jana Vchynského z Vchynic, existoval zde i za pozdějších držitelů panství. Konstrukce současné budovy pocházejí z 18. století, na přelomu 19. a 20. století pak do nich zasáhla úprava a modernizace, tehdy byla provedena změna z ručního na strojní parní pohon. Při těchto úpravách byla zřejmě do prostoru varny zabudována dosud zachovaná obezděná varná pánev a chladící štok.
Stavbu tvoří tři části spojené do obdélného půdorysu. Základní funkční sestava se skládá z pivovaru a sladovny. Ve střední části je varna, ke které ze severozápadu přiléhá obytná část se sklepy (zřejmě spilka) a z jihovýchodu je připojena sladovna s humnem, sýpkovými patry a patrně i hvozdem. Ležácké sklepy se nachází v sousední části hospodářského dvora. S datací pomáhá kamenný obdélný portálek s letopočtem 1774.
V objektu jsou patrné minimální novodobé zásahy, vynikají masivní klenby pod obytným stavením nebo krov pozdně barokního typu ve sladovně. Hodnotné jsou také některé prvky pocházející rovněž z období pozdního baroka a pozdějších stavebních fází, zejména kamenné portálky, některá torza dveřních výplní, kování a ojediněle dochovaná okna z první poloviny 19. století.
Bližší informace naleznete v PAMÁTKOVÉM KATALOGU NÁRODNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU.
Autor: Jan Štifter
Zdroj: Národní památkový ústav