Hlavní strana>>Zpravodajství>>Plzeňský kraj>>Tipy a inspirace>>ROZHOVOR | S Kateřinou Švugerovou o obnově někdejší obecní školy
6. 6. 2024
Celkový pohled na památku | Foto: Národní památkový ústav
Jakou cestou jste dospěli k rozhodnutí koupit historický objekt a iniciovat jeho zápis na Ústřední seznam kulturních památek?
V době, kdy jsme s manželem v okolí Plzně hledali dům k bydlení, ve kterém by zároveň mohl mít manžel malířský ateliér, narazili jsme vlastně úplnou náhodou na budovu obecné školy v Plané. Ačkoli budova působí na fotografiích monumentálním dojmem, vzhledem ke svému okolí nevypadá vůbec nepatřičně. Naopak, společně s věží barokního kostela a opodál stojící farou vytváří harmonický celek. Stavba a vlastně i celá obec Planá nás od počátku uchvátila, a tak jsme se rozhodli školu koupit. Nikdy jsme neměli v úmyslu měnit její vnitřní dispozici ani vnější podobu. Naopak, vždy jsme chtěli zachovat její původní vzhled a při obnově spolupracovat s památkáři. V podstatě na jejich doporučení jsem tedy jako vlastník iniciovala zápis na seznam kulturních památek. Věřím, že díky tomu, že se v tuhle chvíli jedná o „skutečnou“ památku, budeme mít možnost při její obnově nejen využít spolupráce s Národním památkovým ústavem, ale že se nám otevře i cesta k získání dalších finančních prostředků.
Lze krátce zmínit historii památky od významného architekta Hanuše Zápala?
Stavba obecné školy v Plané (nade Mží) podle projektu Hanuše Zápala byla zahájena dne 18. dubna 1932. Stavbu prováděl mistr zednický Josef Slavíček z Třemošné nákladem 325 tisíc korun. Je neuvěřitelné, že dne 24. listopadu 1932 byla provedena úřední kolaudace stavby a o čtyři dny později, tedy 28. listopadu 1932, se ve škole začalo s pravidelným vyučováním. Tato nová a na místní poměry výstavní budova však sloužila svému účelu pouze 32 let, aniž byla plně využita její kapacita. Nebylo to dáno tím, že by už nevyhovovala, ale markantním úbytkem dětí v obci. V dalších letech pak sloužila jako místní národní výbor a lidová knihovna. Od 90. let 20. století byla školní budova prázdná. Díky tomu, že pro ni dlouho nemohla obec najít vhodné uplatnění, ale zároveň prováděla alespoň nejnutnější údržbu, dochovala se budova školy v téměř původním stavu včetně interiéru ve školní části. Byt ředitele byl trvale obýván, bohužel některé zásahy při jeho modernizaci v 90. letech nebyly nejšťastnější.
Které práce bylo v rámci obnovy nutné provést a jaké vás čekají?
Jedna z prvních prací byla rekonstrukce mansardové střechy, která byla z důvodu použití nevhodné krytiny v minulých letech v havarijním stavu. Vzhledem k tomu, že ve škole s rodinou trvale žijeme, museli jsme nejdříve upravit prostory někdejšího bytu ředitele. Podařilo se nám vrátit bytu původní dispozici s průchozí obytnou kuchyní a dvěma prostornými ložnicemi. Obnovili jsme původní dřevěné podlahy a zachovali všechny původní dveře a okna – i ta však budou do budoucna potřebovat důkladnější repasi. Protože celá budova byla původně vytápěna lokálními topidly na tuhá paliva, museli jsme instalovat ústřední topení s tepelným čerpadlem. V tomto případě jsme volili vnitřní jednotku, abychom nenarušili exteriér budovy. V tomto roce budeme dělat čističku odpadních vod, nádrž na odpadní a dešťovou vodu, nové okapy a svody dešťové vody ze střechy. Rádi bychom co nejdříve realizovali repase velkoplošných oken v bývalých třídách a do budoucna nás čeká oprava fasády.
Daří se na rekonstrukci čerpat finanční příspěvky Ministerstva kultury?
Náš dům byl památkou prohlášen teprve nedávno. Zatím jsme tedy veškeré opravy a úpravy realizovali z vlastních zdrojů. Nicméně do budoucna počítáme s tím, že se nám alespoň na některé práce podaří získat finanční příspěvky prostřednictvím dotací k tomu určených, ať už prostřednictvím Ministerstva kultury, či Plzeňského kraje.
Jaký architektonický styl nebo obecněji typ staveb je vám blízký?
Blízký je mi styl budov 20. a 30. let minulého století. Líbí se mi architektura Jana Kotěry či Josefa Gočára. Obecně mám však ráda všechny domy, ve kterých se snoubí estetika a funkčnost, domy které mají na první pohled praktičnost a jasné určení, k čemu slouží. Kde je na první pohled zřejmé, že jde o budovu banky, divadla, školy.
Další informace o stavbě naleznete v PAMÁTKOVÉM KATALOGU NÁRODNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU. Obnova a využívání historických budov škol byla rovněž tématem 12. ročníku odborné konference PROPAMÁTKY, která se uskutečnila 6.–8. listopadu 2019 v budově bývalé základní školy v Písku. Jako završení akce vyšel tištěný SBORNÍK.
Rekonstrukcím třech historických školních budov se dále věnoval také časopis PROPAMÁTKY PODZIM 2019. Tištěný čtvrtletník zasíláme všem našim dárcům celý rok zdarma. Máte zájem o sborník nebo aktuální číslo časopisu, případně další tematické sborníky? Podrobnosti se dozvíte na stránce Klubu PROPAMÁTKY. Archiv starších časopisů je k dispozici ZDE.
Autor: Kryštof Havlice