PROPAMÁTKY | Zpravodajství

ROZHOVOR | S Denisou Rottenbornovou o výstavě Šššumava

20. 9. 2022 Čertovo jezero | Foto: Huhulenik - Wikimedia Commons | Licence: CC-BY-SA 3.0 PLZEŇ | Od září je v místním kulturním centru Papírna možné navštívit rozsáhlou interaktivní výstavu o Šumavě, jejím obyvatelstvu, přírodě a proměnách za poslední dvě století. Na expozici, která vznikla před třemi lety, jsme se zeptali členky týmu centra.

Můžete krátce představit interaktivní výstavu a její rozsah?
Expozice ŠŠŠUMAVA se skládá celkem ze tří částí. V první se nachází rozsáhlá kolekce modelů urbanistických celků a typických staveb, které se nacházely v dnes již zaniklých šumavských vesnicích. Druhá část je zaměřena na plastický 3D model Šumavy, který v kombinaci s technologií videomappingu seznamuje diváka s nejzásadnějšími změnami na česko-bavorském pomezí Šumavy za posledních 100 let. V třetí části výstavy se nachází kino, kde může návštěvník poznat osudy českých a německých rodin, které žily na šumavském území před a také po druhé světové válce.

Jak časově náročná byla příprava výstavy a okolnosti vzniku?
Přípravné práce trvaly několik let. Tehdy se přátelé a nadšenci Šumavy sjednotili a vznikl pobočný spolek s názvem Ekofilm, který představil tuto výstavu jako svůj projekt.

Na které zajímavosti rozsáhlé expozice byste upozornila?
Každý prvek je něčím jedinečný. Pokud mám přiblížit jeden z významných, je to jistě 3D model reliéfu území Šumavy a Bavorského lesa v měřítku 1 : 10 000 sahající od Nýrska po Český Krumlov. Na modelu pomocí videomappingu a doprovodného filmu ukážeme ty nejzásadnější změny na česko-bavorské hranici za posledních 100 let.

Mohla byste blíže charakterizovat 12 modelů zaniklých šumavských vesnic?
V expozici se nacházejí celkem čtyři velké a osm malých modelů. Na velkých modelech jsou vyobrazeny vesnice: Hůrka, Strážný (původně Kunžvart/Kynžvart), Volary a Dolní Vltavice. Pro Šumavu byly charakteristické některé typy venkovských usedlostí, církevních staveb a výrobních objektů, z nichž mnohé dnes neexistují nebo jsou zcela změněny přestavbami. Jejich původní podoba se stala podkladem pro menší modely v měřítku 1 : 100. Pro srovnání byl vytvořen také model typického statku z Dolního Bavorska a způsob života a hospodaření na zemědělské usedlosti přibližuje model, na kterém je vidět usedlost v řezu.

Jaké další akce v souvislosti s výstavou máte v plánu?
Zmínila bych téma videomappingu, na kterém je možné stavět další programy. Znamená to, že se na 3D reliéfu nemusí promítat pouze historické události z tamní oblasti, ale například také meteorologie, geologie, geografie Šumavy. Rádi bychom tedy videomapping využili k dalším programům pro výuku.

Více informací naleznete na stránkách KULTURNÍHO CENTRA PAPÍRNA a na FACEBOOKU.