PROPAMÁTKY | Zpravodajství - Největší historická jízdárna na našem území se otevřela veřejnosti

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Plzeňský kraj>>Tipy a inspirace>>Největší historická jízdárna na našem území se otevřela veřejnosti

Zpravodajství

Plzeňský kraj

Největší historická jízdárna na našem území se otevřela veřejnosti

3. 4. 2024 Celkový pohled na památku | Foto: Jízdárna Světce | Licence: Všechna práva vyhrazena SVĚTCE (TACHOVSKO) | Na sklonku března byla po dlouhé rekonstrukci otevřena zdejší jízdárna, v mnoha ohledech přesahující regionální význam. Akce obnovy národní kulturní památky se také stala krajským vítězem v soutěži Památka roku 2023 v kategorii Velké rekonstrukce.

Práce spojené se záchranou stavby probíhaly průběžně od roku 2000. Během dlouhého období došlo mimo jiné ke statickému zajištění konstrukce, vyzdění zdí, kleneb, provedení stropů, opravě krovu nebo položení nové střešní krytiny. Pokračovalo se obnovou vnitřních a vnějších omítek, osazením vnějších oken, některých vnitřních oken a dveří. Náročnou proměnou prošlo severní, východní a západní schodiště. V knížecí lóži, rondelech, v sále a části okružní chodby byla restaurována iluzivní výmalba. Za zmínku stojí náročná obnova fasády s unikátní výzdobou v podobě šesti stylizovaných koňských hlav osazených do kulatých otvorů oken ve štítech bočních stěn. Autorem osazených plastik je restaurátor Milan Směšný. Na projektovém řešení a zdárném dokončení všech náročných fází má od počátku rekonstrukce svůj nemalý podíl architekt Jan Soukup (ATELIER SOUKUP OPL ŠVEHLA, s. r. o.).

„Jsme rádi, že je celková rekonstrukce, která trvala od roku 2000 do roku 2023, hotova. V expozicích je jasná připomínka paulánských mnichů, takže se přímo vztahují k tomuto místu. V západní straně a u koní zůstalo to, co zde v minulosti bylo, to je připomínka jezdectví, které je pro tuto budovu typické. Jízdárnu chceme prezentovat tak, jak byla v minulosti postavena. Přestože již nebude sloužit svému původnímu účelu, zůstává budova nezměněna. Návštěvníci uvidí zázemí pro koně i pro dobové návštěvníky, budeme ji prezentovat od sklepa až po půdu,“ říká průvodce a kastelán památky Pavel Voltr. K vidění je mimo jiné nová expozice bylinkářství a Českého lesa, dobového oblečení, koňských stájí, kovárna, byt kováře, expozice železářství, kočárová chodba a obytné místnosti pro šlechtu a její návštěvy. Památka sloužící jako kulturní a společenské centrum je otevřena formou komentovaných prohlídek vždy od středy do neděle.

Slavnostního otevření, které se konalo v den 162. výročí úmrtí zakladatele stavby Alfréda I. Windischgrätze, se zúčastnil mimo jiné ministr kultury Martin Baxa, náměstek hejtmana Plzeňského kraje Libor Pick nebo tachovský páter Václav Vojtíšek. Obnova s celkovými náklady asi 180 milionů korun byla spolufinancována z Integrovaného regionálního operačního programu Evropské unie, z dotací Ministerstva kultury, krajské dotace a zbytek financí pokrylo město Tachov.

Monumentální novorománskou budovu založil v letech 1858–1862 Alfréd I. Windischgrätz podle návrhu ředitele stavební knížecí kanceláře Schwarzenbergů Wilhelma Neverhorsta a chebského stavitele Adama Haberzettla. Díky svým rozměrům a konstrukčnímu technickému ztvárnění představuje architektonicky náročnou stavbu. Jízdárna je zděnou, omítanou patrovou centrální stavbou na půdorysu kříže, jehož ramena ukončují polygonální závěry, s podélnými přízemními stájemi přistavěnými k východnímu a západnímu průčelí. Střechy jsou valbové, pultové a sedlové, pobité plechem, ve středu umístěná železná konstrukce proskleného nástavce je rovněž kryta valbou. Interiér charakterizuje rozlehlý střední prostor jízdárny, opatřené v přízemí i patře galeriemi a prostory původních stájí s částečně zachovaným původním vybavením. Stěny byly zdobeny iluzivní výmalbou. Objekt poskytoval veškeré pohodlí a zázemí pro jezdce i koně, v suterénních prostorách parkovaly kočáry, později první automobily. Koním sloužila kovárna, jezdcům pak čtyři rohové salonky, přenocovat bylo možno v hostinských pokojích v prvním patře. Kromě vzdušné jízdárenské haly za pozornost stojí například také knížecí lóže. Po druhé světové válce objekt chátral a vlivem neúdržby byl v 80. letech 20. století určen k demolici.

Další informace naleznete na stránkách JIZDARNA-SVETCE.CZ