PROPAMÁTKY | Zpravodajství - Obnova zámečku Tři Trubky

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Plzeňský kraj>>Památky a finance>>Obnova zámečku Tři Trubky

Zpravodajství

Plzeňský kraj

Obnova zámečku Tři Trubky

21. 4. 2025 Obnovená památka | Foto: Obec Strašice | Licence: Všechna práva vyhrazena STRAŠICE (ROKYCANSKO) | Lovecké zámečky představují specifický volnočasový architektonický stavební typ, který kromě poskytnutí zázemí svému majiteli plnil také reprezentativní úlohu. Brdský areál se navíc stal významnou historickou dominantou regionu.

Lov jako jeden ze základních pudových prostředků k přežití souvisí s lidským životem od nepaměti. Ve středověku a novověku se stal výsadní záležitostí panovníků a následně také urozeného panstva. Ti si jakožto majitelé půdy vyhrazovali právo lovení zvěře, která na ní žila. Konkrétně v českých zemích lze okolo roku 950 n. l. nalézt prohlášení knížete Boleslava I. pojednávající o lovu jako panovnické výsadě. Postupné bohatnutí šlechty přineslo také získávání práv souvisejících s lovem na úkor vladaře. Jedním z atributů vývoje se stalo budování šlechtických sídel využívaných k lovu.

Na našem území existovala celá řada příkladů loveckých sídel z druhé poloviny 19. století, které stylově vycházely z architektury švýcarského horského typu. Šlo například o dnes již neexistující zámečky Dunkelsberg (Vojenský újezd Hradiště na Karlovarsku) nebo Rakovec (poblíž městečka Jedovnice v okrese Blansko). Z existujících zástupců lze uvést Šilheřovice, Kladská nebo Lanžhot. Patrně nejpodobnější je brdské památce, zejména v podobě shodně řešeného čelního štítu, Karlov v Hartmanicích na Šumavě (ve Vojenském újezdu Dobrá Voda). Je zajímavé, že dosud nevznikla ucelená přehledná prameně podložená literatura mapující loveckou architekturu zahrnující přesný počet loveckých rezidencí na našem území.

Areál se pod čp. 700 nachází na lesní samotě na soutoku řeky Klabavy a Třítrubeckého potoka v katastrálním území Strašice v Brdech. Rovinatý pozemek z východu ohraničuje silnice, ze severu lesní cesta, od západu les a při jižní straně potok. Území spadalo do pozemků německého podnikatele židovského původu Bethela Henryho Strousberga (1823–1884), přezdívaného král železnic, který v oblasti vybudoval mimo jiné železniční spojení. Po krachu jeho podnikání zbirožské panství v roce 1879 odkoupil rod Colloredo-Mansfeld. Zadavatelem zámečku s přilehlým lesoparkem s původním označením U tří jelenů, později Tři trubky (podle nedaleké, již neexistující hájovny) se stal Franz Ferdinand Gundaccar von Colloredo-Mansfeld. Stavba vznikala v letech 1888–1890 za Josefa Colloredo-Mansfelda podle návrhu uznávaného rakouského architekta, malíře a urbanisty Camilla Sitteho (1843–1903) v duchu romantického historismu předznamenávající přechod k secesi. Součástí dochované architektovy vídeňské pozůstalosti je nejen skica stavby, ale také její plánová dokumentace. Místo sloužilo nejen loveckým hostům, ale rozmanitým přírodovědným exkurzím. Navštívila jej řada literátů a umělců jako například herec Eduard Vojan, básník a historik Jan Rokyta, Viktor Dyk a Jaroslav Vrchlický nebo historik a genealog August Sedláček.

Během 90. let 20. století se uskutečnily drobnější udržovací práce zachovávající obecně stav z 80. let. Od roku 1990 bylo místo využívané k ubytování loveckých hostů, ale i k jednání ministrů nebo schůzek generálního štábu České armády. V roce 2011 se na horní části severovýchodního průčelí zámečku uskutečnila výměna roubení zasahující až do východního nároží. Od června 2014 je areál zpamátněn a po zrušení Vojenského újezdu Brdy o dva roky později se stal součástí vzniklé Chráněné krajinné oblasti Brdy. Současně došlo k převodu do majetku Vojenských lesů a statků ČR, s. p. Ten přislíbil celkovou obnovu vlastní budovy zámečku a hájovny s cílem vybudovat návštěvnické středisko nazvané Dům přírody, které by provozovala obec Strašice.

Soubor tvoří skupinu postupně vznikajících objektů, z nichž je nejvýznamnější vlastní zámeček čtvercového půdorysu, který působí neokázalým dojmem a svým vizuálním charakterem je více bližší rodinné vile než šlechtickému sídlu. Na hlavní budovu ze severu navazuje dřevěné loubí lemující obdélný dvůr. Ten propojuje zámeček s přízemními hospodářskými a obytnými objekty (dílny, sklad, garáže, vodárna, kotelna, chlévy, stáje nebo byt správce. Kryté loubí zdobily do roku 1928 lovecké trofeje. Na východní straně navazuje přízemní objekt hájovny a při jihovýchodní straně od oplocené části areálu se nachází drobná roubená stavba elektrárny. Plocha je oplocena jednoduchým nízkým dřevěným plotem.

K charakteristickým původním prvkům patří zejména dřevěné konstrukce a stavební prvky fasád a interiérů, které doplňovaly kvalitní řemeslné součásti (truhlářské, kovářské a zařizovací předměty ze 40. let 20. století). Pozdější stavební zásahy vedly ke zjednodušení některých architektonických detailů, případně materiálovým náhradám (cizorodě užité mramorové dlažby). Nepatřičnou úpravou se staly například také stříkané omítky vnějších plášťů objektů a střešní krytina z asfaltového šindele. Neméně zásadní byly u hlavní budovy přístavba kuchyně s terasou, odstranění symetricky řešeného komínu a úpravy tvaru vikýřů.

Citlivě zpracovaný projekt obnovy od Projektového ateliéru pro architekturu a pozemní stavby, spol. s r. o., pod vedením architekta Tomáše Šantavého byl předem konzultován a schválen dle požadavků památkové péče. Návrh současně vycházel a respektoval závěry Stavebněhistorického průzkumu z roku 2016 (Tomáš Makaj, Hana Šantavá).

Celková obnova areálu probíhala v letech 2020–2024. V první etapě se obnovovala hospodářská část na Dům přírody Brd s moderní interaktivní expozicí. V rekonstruované elektrárně se nachází expozice s funkčním zařízením. Eliminovaly se nevhodné novodobé stavební úpravy, položila se nová krytina, realizovaly štukové vápenné omítky, nové instalace, podlahy a repasovala se část původních výplní. Další nová okna vznikla jako repliky. Obnovou prošlo loubí dvora s kamennými dlažbami.

Celkové náklady na rekonstrukci úvodní etapy činily 86,7 milionu korun za podpory dotace z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Operačního programu Životního prostředí částkou 67,3 milionu korun. Druhá etapa zahrnovala obnovu myslivny pro ubytovací účely s náklady ve výši 15 milionů korun. Třetí závěrečná etapa se dotkla vlastního zámečku, ve kterém byly odstraněny nevhodné novodobé přístavby a změny. Obnovila se střešní krytina, repasovaly výplně oken i dveří. Ošetřeny byly okenice, šindelové obložení, roubení nebo interiérové podlahy. Náklady rekonstrukce činily 29 milionů korun. K slavnostnímu otevření hojně navštěvovaného areálu došlo počátkem září 2024. Dodavatelem se stala společnost KONSIT, a. s. a zámeček provedla firma BOLID M, s. r. o. Obnova aspiruje na ocenění v soutěži Památka Plzeňského kraje za rok 2024.

Celý nezkrácený text doplněný o názory odborníka z Národního památkového ústavu a starosty Strašic, si můžete přečíst v časopisu PROPAMÁTKY JARO 2025. Tištěný čtvrtletník zasíláme všem našim dárcům po celý rok zdarma. Podrobnosti se dozvíte na stránce Klubu PROPAMÁTKY. Archiv starších časopisů je k dispozici ZDE. Informace naleznete dále na stránce DUMPRIRODY.CZ.