PROPAMÁTKY | Zpravodajství - Semlerova rezidence je součástí mezinárodní sítě ICONIC HOUSES

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Plzeňský kraj>>Opravené památky>>Semlerova rezidence je součástí mezinárodní sítě ICONIC HOUSES

Zpravodajství

Plzeňský kraj

Semlerova rezidence je součástí mezinárodní sítě ICONIC HOUSES

16. 5. 2023 Pohled do oboveného interiéru | Foto: Západočeská galerie v Plzni | Licence: Všechna práva vyhrazena PLZEŇ | Loni byla dokončena obnova Semlerovy rezidence, která je nejvýznamnější a nejrozsáhlejší plzeňskou bytovou realizací podle konceptu Adolfa Loose a Heinricha Kulky. Letos se jedinečná kulturní památka zařadila mezi 188 významných domů po celém světě.

Semlerova rezidence se stala součástí mezinárodní neziskové sítě ICONIC HOUSES, která soustřeďuje výjimečné stavby světových architektů 20. století. V současnosti tak náleží mezi 12 objektů v Česku zařazených v této prestižní databázi. V ní je zapsaná například brněnská Vila Tugendhat, pražská Müllerova vila nebo jedna z dalších plzeňských Loosových realizací, Brummelův dům. „Semlerova rezidence si zaslouží být ve společnosti dalších ikonických staveb 20. století. Realizace je sice především dílem Heinricha Kulky, můžeme ji ale považovat za určité završení mnohaletého působení Adolfa Loose v Plzni, která je po Vídni druhým nejvýznamnějším ohniskem jeho práce vůbec. Zařazení považuji také za ohodnocení práce všech, kdo se podíleli na obnově a restaurování domu, a samozřejmě Západočeské galerie v Plzni, která to vše organizovala a objekt provozuje,“ říká Petr Domanický, kurátor Západočeské galerie v Plzni, autor expozic Semlerovy rezidence a garant obnovy památky. Rezidence bude představena na konferenci ICONIC HOUSES, která proběhne ve dnech 22.–26. května v Národní technické knihovně v Praze. Pestrý program mohou návštěvníci v Semlerově rezidenci zažít 26. května během Plzeňské muzejní noci.

Od roku 1994 památkově chráněný činžovní dům čp. 721 na nároží Klatovské třídy a Hruškovy ulice byl postaven v roce 1923 pro ubytování úředníků Škodových závodů. Mezi vnější charakteristiky objektu lze zmínit symetrickou dispozici ve tvaru U, valbovou střechu nebo modernisticky pojatou břizolitovou fasádu v okrově šedém tónu s bohatou objemovou modelací. Během let 1933–1934 vznikl přístavbou a úpravou v západní části domu byt pro Oskara a Janu Semlerovy podle návrhu známého architekta Adolfa Loose a projektu jeho spolupracovníka Heinricha Kulky. Interiér představuje jedinou plzeňskou realizaci Loosova konceptu. Jde o byt s několika úrovněmi bez klasických podlaží. Místnosti různých výšek jsou vzájemně důmyslně propojeny a navázány schodišťovými stupni v jeden jednotně působící rozlehlý obytný prostor. Neméně cennou součástí rezidence je bohatě dochované vybavení, například cenné obkladové materiály ze dřeva, kovu i kamene nebo vestavěný nábytek a mobiliář. Od konce 60. let 20. století má interiér statut movité kulturní památky. V Plzni jsou zachovány další Loosovy interiéry a město se tak v počtu těchto realizací řadí po bok Vídni.

Rozsáhlá desetiletá obnova rezidence zahrnující četné restaurátorské práce si vyžádala 110 milionů korun, z toho bylo 30 milionů dotace Evropské unie prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) a 80 milionů z rozpočtu Plzeňského kraje. Dům je v současnosti rozdělen do dvou částí, z nichž jednu polovinu tvoří zpřístupněná Semlerova rezidence a druhé křídlo informační centrum s prostory pro vzdělávání a kulturu s depozitářem sbírky architektury Západočeské galerie v Plzni. V objektu dále vzniklo badatelské centrum pro výzkum architektury a Café Semler.

Více informací naleznete na stránkách SEMLER.CZ.