PROPAMÁTKY | Zpravodajství

ROZHOVOR | S Annou Bradnovou o restaurování v chrámu sv. Bartoloměje

23. 12. 2023 Vhled do interiéru katedrály v září 2021 | Foto: Palickap – Wikimedia Commons | Licence: CC-BY-SA 4.0 PLZEŇ | V minulých letech proběhlo restaurování mobiliárních prvků interiéru této cenné sakrální stavby. Na podrobnosti jsme se zeptali jednatelky a restaurátorky v jedné osobě ze společnosti BRADNA RESTAUROVÁNÍ, s. r. o., která je odborným partnerem portálu PROPAMÁTKY.

Můžete zmínit pár slov o památce?
Katedrála sv. Bartoloměje je významná národní kulturní památka a současně se nachází na území městské památkové rezervace. Stavba byla zahájena ve 13. století a dále vznikala během 14. a 15. století. Do dnešní podoby síňového trojlodí s vysokou štíhlou věží s výškou přes 102 metrů (nejvyšší kostelní věž v Česku) byl chrám upraven a regotizován kolem roku 1880 podle návrhu architekta Josefa Mockera. Další významnější úpravy se v letech 1914–1920 uskutečnily podle návrhu Kamila Hilberta. V interiéru této nejexponovanější městské dominanty se nachází velké množství uměleckých a uměleckořemeslných děl.

Jakých předmětů a částí vybavení se týkal váš zásah?
Celkový objem restaurovaných předmětů mobiliáře plzeňské katedrály byl opravdu značný. V našich dílnách na tomto objemu spolupracovalo 23 restaurátorů se zaměřením na zlacení, polychromii na dřevě, řezbáře, truhlářské prvky. Dále se procesu zúčastnili také pasíři a spolupracovníci na montáže a demontáže. Jen pro představu se jednalo například o dvě klekátka, čtyři taburety plus biskupské sedes, devět oltářů, které byly rozebrány na jednotlivé části, 63 plně zlacených soch a přibližně 400 zlacených řezeb a řezbiček. Všechny tyto oltáře jsme uskladnili v našich dílnách a postupně jsme vše restaurovali.

Který krok byl zpětně nejnáročnější a konkrétně v čem?
Velice složité bylo všechny části opatrně demontovat, protože nejen zub času, ale i zuby dřevokazného hmyzu se podepsaly na téměř všech částech. Jak soch, řezeb, tak ale i architektury oltářů. Všechny části jsme museli nejprve očistit od prachových depozitů, následně v radiační komoře ozářit a pak postupně označit a zaevidovat, aby nedošlo k záměně soch či řezeb mezi oltáři. Při tomto objemu prací je záměna velmi snadná.

Jaké specifikum v rámci celé obnovy byste s odstupem času zdůraznila?
Při restaurování jsou dva momenty, které u mě osobně převyšují zbytek činností. Tím prvním momentem je úplný začátek, kdy s kolegy sedíme v prázdném kostele a několik desítek minut nasáváme atmosféru předchozích let. Kolik asi lidí před námi navštívilo tuto památku, jaké modlitby byly vyřčeny před oltáři, kolik hříchů a tajemství tyto sochy asi slyšely. Druhý zásadní moment je, když je naopak vše hotovo. Opět jen mlčky sedíme, pozorujeme umění našich předků a jsme opravdu velmi hrdí na to, že díky našim zásahům budou i další generace obdivovat krásu. Je jedno, v co kdo věří, či nevěří. Kostely nejsou pouze místem duchovna, ale jak říkal Jan Werich: „Ono to baroko je lahodné pro oko.” Jsme hrdí na to, že posouváme historii dál.

Které další profesní výzvy v roce 2023 byste zmínila?
Tou se pro nás stalo dokončení restaurování přešťického kostela, který je druhým největším kostelem na území Čech. Má mnoho významných nej. Mimo jiné jsme dokončili také restaurování souboru 340 věcí do Národního technického muzea, kde jsme měli čest i slavnostně otevřít depozitáře NTM. Přáli bychom vašim čtenářům vidět tu nádheru, která se v depozitářích ukrývá. Tímto také zveme čtenáře k návštěvě NTM v Praze.

Zpráva z Katalogu služeb vznikla v rámci mediální spolupráce s redakcí portálu PROPAMÁTKY. Více bližších informací naleznete na stránce BRADNA.EU nebo také v KATALOGU SLUŽEB.