PROPAMÁTKY |

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Pardubický kraj>>Zprávy z regionů>>Tisíciletý poklad se stal kulturní památkou

Zpravodajství

Pardubický kraj

zpět

 

Tisíciletý poklad se stal kulturní památkou

26. 6. 2020 Propamatky.info: Ukázka různých typů denárů Boleslava II. (972–999), Čechy Ukázka různých typů denárů Boleslava II. (972–999), Čechy | Foto: Východočeské muzeum v Pardubicích | Licence: Všechna práva vyhrazena CHÝŠTĚ (PARDUBICKO) | Tisíc let ukrývala zem nedaleko obce Chýšť soubor denárů z doby počátků české státnosti. Nález z roku 2015 obsahující 1 669 mincí, jejich zlomků a fragment nádoby byl zapsán mezi kulturní památky. Právem nese označení poklad století.

Objevené denáry ohromily odborníky kvalitou, ražebním leskem i celkovým množstvím mincí. Nález má celoevropský význam. Celý soubor bude trvale vystaven ve Východočeském muzeu v Pardubicích v připravované stálé expozici. „Denárový poklad je vzácný především tím, že reprezentuje v ucelené řadě mincovní produkci českého přemyslovského státu v průběhu 90. let 10. století. Je jedním z nejvýznamnějších souborů z počátků českého raně středověkého mincovnictví a mimořádným dokladem ekonomického potenciálu tehdejší elity,“ popsal význam depotu Tomáš Libánek, ředitel Východočeského muzea.

Původní nález čítal 780 mincí, při dohledávkách se však našly další stovky denárů. Poprvé byl mincovní soubor představen ve Východočeském muzeu v Pardubicích na výstavě Denárový poklad století v roce 2016. K objevu napsal numizmatik Jiří Lukas rovněž monografii Hromadný nález denárů z konce 10. století z Chýště.

Podle muzejního numizmatika Ladislava Nekvapila lze z početného souboru dokumentovat činnost mincoven v Praze a na Vyšehradě na sklonku vlády Boleslava II., který panoval v letech 972–999. Nález obsahuje běžné i zcela raritní ražby, u kterých je znám třeba jen jediný exemplář na světě, a také celou řadu dosud neznámých denárových variant, které budou muset být v budoucnu dále vědecky zkoumány. „Rozbor motivů a ikonografie už teď naznačuje velice úzké a intenzivní mezievropské vztahy elit a jejich ideologických vazeb především na Římskou říši,“ upozorňuje Nekvapil.

Kdo byl vlastníkem pokladu, kdo ho do země ukryl a proč, zůstává tajemstvím. Stříbrné denáry se nepoužívaly jako běžné platidlo. Za jednu takovou minci by člověk v 10. století mohl vyžít až dva měsíce. Hodnota mincí byla obrovská i ve své době, bylo za ni možné vyzbrojit třeba i armádu. Poctivý nálezce za odevzdanou část pokladu, jejíž hodnota je podle znaleckého posudku 23,5 milionu korun, dostal od Pardubického kraje odměnu v mimořádné výši dva miliony korun.

Více informací naleznete na stránkách VÝCHODOČESKÉHO MUZEA V PARDUBICÍCH.

Autor: Zbyněk Konvička

Zdroj: Východočeské muzeum v Pardubicích

 

odeslat e-mailem vytisknout

zpět na hlavní stranu Na hlavní stranu Pro památky info