Hlavní strana>>Zpravodajství>>Pardubický kraj>>Zprávy z regionů>>ROZHOVOR | S Vítem Novákem o záchraně a obnově hradní zříceniny
19. 3. 2022
Pohled na hradní zříceninu | Foto: VALESCO, z. s.
Můžete přiblížit historii památky?
Gotický hrad Rabštejn u Chrudimi, později uváděný i jako Rabštejnek, byl založen někdy v polovině 14. století za doby Karla IV., pravděpodobně pány z Orle. Obýván a centrem malého panství byl více než 200 let. Poslední majitel Bohuslav Mazanec z Frymburka opouští po roce 1575 již nepohodlný hrad a staví si v blízkých Slatiňanech zámek. V roce 1585 se hrad uvádí jako pustý. V polovině 19. století romanticky upravuje hradní zříceninu majitel panství Vincenc Karel z Auerspergu a nechá zde vybudovat dvě nové hradní místnosti, rytířský sál a komoru. Hrad tak dostává druhou šanci a stává se i oblíbeným turistickým cílem. Bohužel druhá polovina 20. století byla pro sídlo tragicky osudná. Po zestátnění v roce 1945 se pro něj nenašlo žádné využití. V 60. letech je zdevastováno vnitřní vybavení hradu – nábytek, kachlová kamna a začátkem 70. let se z hradu opět stává zřícenina. Zdálo se, že i její osud bude zpečetěn, když v roce 2008 prošla tímto místem devastující vichřice, která dokonala dílo zkázy. Stromy rostoucí ve zřícenině totiž vyvrátily nebo silně poškodily několik posledních zdí. Tehdejší majitelé zříceniny Lesy České republiky neměli o údržbu a její opravu zájem, a tak se na nátlak pracovníků památkové péče pokoušeli najít jiného vlastníka, který by se o hrad skutečně staral. Po neúspěšných jednáních s okolními obcemi a dalšími institucemi nabídli nakonec Lesy České republiky hrad k prodeji veřejnou dražbou.
Zde přišla šance pro nás, tři kamarády z okolních vesnic. Osud hradu a jeho postupnou devastaci jsme již jako malé děti vnímali a při častých hrách na zřícenině si slibovali, že až budeme velcí, památku opravíme. Tento dětský sen se nám splnil v roce 2014, kdy jsme hrad od Lesů České republiky koupili (Miroslav Gregor – lékař, Vít Novák – truhlář, Aleš Sýkora – technik). Odhodlání vrátit se jako dospělí lidé k myšlenkám z dětství v době, kdy máte mnoho jiných starostí: zaměstnání, rodina a hlavně síly pomalu ubývají, není jednoduché. Ale kdo může říci, že se mu splnil dětský sen. Myslím, že ani s odstupem času nikdo z nás nelituje, i když od roku 2018 opravy realizujeme a plánujeme už jen ve dvou. Miroslav Gregor si v roce 2021 koupil starý statek v obci Herálec a rozhodl se věnovat veškeré své síly záchraně této kulturní památky ve Žďárských Vrších. Z oprav a vlastnictví hradu odstoupil.
Co vše se dosud podařilo obnovit?
Nemusím asi zdůrazňovat, jaká dřina je dozdít jeden m3 zdiva, který váží víc než dvě tuny a který není ve zdi silné dva metry skoro ani vidět. Přitom máte ty dvě tuny kamene čtyřikrát v ruce. Když kámen nesete ze stráně na hromadu, z hromady na lešení, z lešení usadit do zdi, znovu zvednout a podhodit maltou a to musí kámen na dané místo pasovat. Takže na vyzdění jeden m3 zdiva musíte přemístit minimálně osm tun materiálu. A to máme štěstí, že kámen nemusíme lámat ve skále jako naši předci, ale sebereme ho ve stráni pod hradem. S tímto úkolem nám vydatně každý rok na konci dubna pomáhají kamarádi brigádníci, kterých se vždy sejde víc než 50. Stejnou oporu v dobrovolnících máme i při letních brigádách, kdy konzervujeme a staticky zajišťujeme rozpadající se zdi, což je samozřejmě naším prvořadým cílem. Za osm let oprav jsme do hradu takzvaně vrátili již víc než 100 m3 zdiva. Velkým počinem bylo osazení původních pseudorománských oken do západní a severní zdi hradního paláce. V loňském roce jsme na této akci odvedli skoro 1000 hodin. Každý člověk si za odpracovaný den na hradě sáhne až na dno svých sil. Ale i přesto je při práci stále dobrá nálada, vtípky nikdo nikoho nešetří a nestává se, že by někdo odcházel z hradu se špatnou náladou. Lidé se nás ptají, jak je možné, že nám chodí tolik lidí na pomoc. Nevíme, asi když vidí blázny, kteří se nadchli do záchrany kulturní památky, tak jim to zkrátka nedá a alespoň na chvíli se chtějí vrátit do dětství, stejně jako my. Za rok 2021 se nám splnila naše nejtajnější přání a část hradu se nám podařilo zastřešit. I když zatím jen provizorně a dokončení nás čeká v příštím roce. Je samozřejmé, že veškeré práce se dějí pod dohledem odborných pracovníků památkové péče. Postupujeme podle projektu, na který je vydané závazné stanovisko Městského úřadu Chrudim, ke kterému se vyjadřuje také Národní památkový ústav v Pardubicích. Tento projekt počítá se stabilizací a konzervací hradní zříceniny s možností vrátit některé architektonické prvky, například pseudorománská okna.
Jaké plánujete využití památky?
Do budoucna by měl nový prostor sloužit jako muzeum, pro kulturní akce, případně potřeby obce. Samozřejmě sníme například i o částečném zviditelnění zdí v předhradí, které se zachovaly jen jako terénní nerovnosti a jsou skryté pod zemí. Velkou výzvou je také obnova původních auergsperských místností, kde by mohlo vzniknout právě malé muzeum. Ale to vše je hudba budoucnosti. Opravovat zříceninu je totiž úkol na celý zbytek života. Myslím, že to podstatné je, že i nadále chceme hrad Rabštejnek prezentovat všem a nechat ho přístupný veřejnosti.
Daří se na obnovu čerpat finanční příspěvky Ministerstva kultury?
Na opravy nám přispívá Pardubický kraj, Ministerstvo kultury a v poslední době i obec Rabštejnská Lhota. Na hradě máme i malou pokladničku, kde nám mohou finančně pomoci i návštěvníci. Od začátku roku 2021 fungujeme při údržbě a opravách hradu jako sdružení pod názvem VALESCO, z. s. Sdružení si od vlastníků hrad pronajalo. Učinili jsme tak z důvodu větších možností, jak památku propagovat například formou upomínkových předmětů, pořádáním kulturních akcí, publikační činností a podobně. Ale také z důvodu větší transparentnosti a dalších možností, jak zajistit financování. Jednotlivci i firmy nám mohou příspěvky na opravy a údržbu hradu posílat i na účet (2901920022/2010 Fio banka) a nyní už jsme schopni jim vystavit i potvrzení pro daňové účely. Sdružení VALESCO, z. s., a osoby v něm zapojené jsou také členy celorepublikové organizace Zachraňme hrady, z. s., kde se spojilo více než 30 hradních spolků a majitelů památek ve snaze předávat si zkušenosti ze správy památkově chráněných objektů.
Můžete našim čtenářům doporučit kvalitní řemeslníky nebo jiné profese podílející se na obnově?
Veškeré práce, jak kamenické, tak tesařské a truhlářské, si děláme sami svépomocí. Při práci nám letos pomáhalo 37 pomocníků a odpracovali jsme 1510 hodin. Obrovské poděkování za možnost realizace tohoto projektu patří Ludmile Novákové, vedoucí odboru památkové péče při Městském úřadu Chrudim, která se za tuto realizaci postavila a pod jejímž odborným dohledem se veškeré práce provádějí.
Více informací naleznete na stránkách HRADU RABŠTEJNEK.
Autor: Kryštof Havlice