PROPAMÁTKY | Zpravodajství - Odvaha současnosti a ochrana minulosti

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Pardubický kraj>>Pardubický kraj>>Odvaha současnosti a ochrana minulosti

Zpravodajství

Pardubický kraj

Odvaha současnosti a ochrana minulosti

2. 12. 2021 Pardubický kraj jako vlastník obnovuje s pomocí Evropské unie krásy renesančního paláce. | Foto: Luděk Vojtěchovský | Licence: Všechna práva vyhrazena PARDUBICKÝ KRAJ | Pardubický kraj při rekonstrukci pardubického zámku vykročil ze stínu konzervativního přístupu české památkové péče. V roce 2021 končí první etapa rozsáhlé obnovy zámeckého areálu, jejíž součástí byla i zdařilá architektonická intervence do historického objektu. V podobném duchu chce investor pokračovat i v dalších projektech. Ke spolupráci už dříve přizval přední české architekty zvučných jmen.

Po obnově pardubického zámku se v hmotě hospodářských budov tyčí dva nové štíty střech, pod nimiž se ukrývají zbrusu nové moderní výstavní sály Východočeského muzea v Pardubicích, jehož příběh je s areálem spjat už více než 100 let. Střechy jsou odvozeny od dříve zaniklého architektonického uspořádání jako elegantní vstup nového do starého. Navíc návštěvníci, kteří se procházejí po zámeckých valech, mají dojem, že střechy byly v areálu od nepaměti.

Předpoklad pro vstup současné architektury do převážně goticko-renesančních objektů byl umožněn především tím, že se na mnoha místech nedochovaly původní intaktní konstrukce. Totiž z původní nevýhody poškození památky, jež bylo smutným mementem komunistického režimu, se podařilo udělat výhodu. Tam, kde to je možné, se kraj společně s muzeem snaží umožnit vstup moderní architektury. Předpokladem pro rozvoj ovšem byla samotná záchrana objektu v 90. letech minulého století.

Na druhou stranu hodnotné části pardubického zámku vlastník i správce úzkostně chrání. Proto také v nedávné době odklonili společenský život z rytířských sálů, které jsou známy především pro rozsáhlý soubor raně renesančních figurálních nástěnných maleb. Tyto na první pohled viditelné změny nejsou ale možné bez širších koncepčních úvah, jež v sobě integrují řadu přístupů – architekturou počínaje a promyšleným společenským využitím konče.

Prostor pro architekty
Pardubický kraj v době, kdy se připravovaly rozsáhlé investice v oblasti muzejnictví a památkové péče za podpory evropských fondů, postupně dospěl k závěru, že je nutné pro zámek připravit podrobnou koncepci architektonické prezentace památky a jejího rozvoje tak, aby bylo co nejefektivněji využito finančních zdrojů. Nad přípravou generelu rozvoje se na pozvání náměstka hejtmana pro kulturu Romana Línka sešli architekti Ladislav Lábus, Josef Pleskot a Petr Všetečka.

„V materiálu, který vzešel z této hvězdné dílny, se podařilo snoubit potřeby muzea se společenskou funkcí, prezentací památky a její ochranou. V rámci společenského života došlo k definování celého jednoho křídla zámeckého paláce tak, aby byla uspokojena společenská poptávka Pardubic i regionu. Jedná se o severní křídlo zámku, které bylo lhostejností komunistické nomenklatury zasaženo snad nejvíce. V roce 1977 se v něm nad druhým patrem zřítily stropy,“ poznamenal náměstek hejtmana Roman Línek.

Byť je dnes zámek v relativně dobré kondici, památkově hodnotné konstrukce jsou v této části nenávratně pryč. „Proto jsme se nebáli oslovit i přední českou architektku Evu Jiřičnou a požádat ji o její autorský příspěvek do těchto společenských prostor. V roce 2020 vznikla v jejím ateliéru studie, která mimo jiné opět prokázala, že ze smutné nevýhody se dá vytvořit vznosná výhoda,“ dodal Línek.

Jiřičná připravila architektonický návrh propojení druhého a třetího patra severního křídla paláce impozantním točitým schodištěm, jež se prezentuje, jak jinak, elegantní kombinací skla a oceli.

V návaznosti na generel rozvoje pardubického zámku schodiště propojuje společenský sál ve třetím nadzemním podlaží s reprezentativním foyer v druhém nadzemním podlaží. K této pozoruhodné architektonické intervenci by mělo dojít až v další etapě obnovy zámku v roce 2023. Tam se také bude odehrávat společenský život v srdci Pardubic, kam už dnes zve muzeum na divadlo, hudbu a další rozličné akce.

Návrat Pernštejnů
Ale nepředbíhejme. Vraťme se k letos dokončené stavbě. Projekt byl financován z rozpočtu Pardubického kraje a Integrované výzvy ITI v rámci Integrovaného regionálního operačního programu Evropské unie. Obnova v sobě zahrnovala řadu témat.

Na prvním místě byla památková obnova zámku včetně restaurátorských prací a stavebnětechnická obnova včetně rozsáhlé rekonstrukce sítí. Na tyto části pak navázalo zpřístupnění dříve zapovězených prostor, vytvoření několika nových stálých expozic a prohlídkového okruhu. A to vše za předpokladu nového pojetí prezentace zámku jako významné renesanční památky.

Už v roce 2020 byla dokončena nová expozice českého ateliérového skla, která pak v následujícím roce získala prestižní ocenění v Národní soutěži muzeí Gloria musaealis. Po otevření expozice následovalo otevření nových výstavních sálů v hospodářských budovách. V letošním roce bude pro návštěvníky připravena expozice numismatiky.

Vrcholem rekonstrukce je zpřístupnění zámeckého prohlídkového okruhu, který v Pardubicích doposud chyběl. Ten strhujícím a neotřelým způsobem po 500 letech oživí příběh šlechtického sídla, jehož hlavní dějství bude rámováno lety 1491 a 1560, kdy ve městě na soutoku Labe a Chrudimky působili páni z Pernštejna. Na pardubickém zámku se po pánech zubří hlavy nedochoval žádný mobiliář. Prohlídkový okruh se tedy především opírá o zámek jako takový, přičemž s ním pracuje jako s exponátem. Zároveň v instalaci dochází k citlivému dialogu mezi současným pojetím a renesancí, což se snad nejvíce zrcadlí v díle malíře Petra Nikla, který pro expozici pojednal portréty příslušníků rodu Pernštejnů do jejich rodové galerie ve Sloupovém sále.

Další inspirativní příběhy a rozhovory naleznete v Bulletinu MÁME VYBRÁNO, který je přílohou podzimního časopisu PROPAMÁTKY. Ten zasíláme všem členům Klubu PROPAMÁTKY. V tištěné podobě je k dispozici také na úřadech Pardubického, Zlínského, Jihočeského, Královéhradeckého a Středočeského kraje nebo na Magistrátě města Liberec, on-line lze číst na stránkách www.mamevybrano.cz.

Čtěte také: