PROPAMÁTKY | Zpravodajství

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Pardubický kraj>>Tipy a inspirace>>Transformace industriální architektury

Zpravodajství

Pardubický kraj

zpět

 

Transformace industriální architektury

19. 10. 2023 Propamatky.info: Červen 2023, GG před dokončením obnovy Červen 2023, GG před dokončením obnovy | Foto: Archiv Pardubického kraje | Licence: Všechna práva vyhrazena PARDUBICKÝ KRAJ | Automatické mlýny, jeden ze symbolů Pardubic, se proměnily v Gočárovu galerii. Umělecká díla tu nejsou jen v prostoru a na stěnách, unikátním exponátem je samotná budova. Jaký je její příběh a současné využití?

Co mají společného březen 1910 a březen 2017?
V březnu 1910 bylo určeno místo pro výstavbu čtyř traktů mlýna na pravém břehu řeky Chrudimky v Pardubicích. Za 107 let pozval v březnu 2017 náměstek hejtmana Pardubického kraje Ing. Roman Línek, MBA na prohlídku této ikonické Gočárovy stavby triumvirát uznávaných architektů. A právě tehdy, po průzkumu hlavní budovy de facto průmyslového brownfieldu, vykrystalizoval při společné prohlídce a následně i na jednáních nad mapou krajského města i rychle načrtnutý urbanistický koncepční trojúhelník. Spojoval Pernštýnské náměstí (včetně Příhrádku a domu U Jonáše), Zámek a Automatické mlýny. Začalo se mu říkat „zlatý trojúhelník Pardubic“. Tenkrát se vše zdálo jako science fiction. Vraťme se na pár vět do minulého století ve stručném průletu historií areálu Winternitzových automatických mlýnů (WAM), který byl vládou ČR prohlášen roku 2014 národní kulturní památkou (NKP).

Co mají společného bratři Winternitzové a architekt 20. století Josef Ludvík Gočár?
Plány na stavbu mlýna byly předloženy bratry Egonem a Karlem Winternitzovými Purkmistrovskému úřadu 4. června 1910. Technicko-technologické návrhy od firmy Josef Prokop a synové byly předány mladému architektu Josefu Gočárovi, který se pustil do projektování architektonické podoby. Za 11 měsíců byli bratři Winternitzové s J. Gočárem v početném publiku kolaudace mlýna i s hospodářským stavením.

V dalších asi 40 letech následovalo nespočetné množství stavebních úprav a doplňování moderních technologií tak, jak šel kupředu vývoj v čase. Jen si připomeneme dvě události, které komplex Gočárova díla ovlivnily zřejmě nejvíce. Požár v roce 1919 a rok 1957, kdy byla Gočárova stavba poprvé ochráněna Památkovým úřadem. To stavbě napomohlo k nadstandardní péči. Došlo i na realizaci přístavby skladu mouky vyřešené architektem Karlem Řepou již v roce 1950. Nadčasovost této mlýnské budovy prokazuje také skutečnost, že se v ní mlelo celkem 102 let.

Novodobý provoz mlýnů byl ukončen v roce 2013. V té době byl areál ve vlastnictví společnosti GoodMills Česko, s.r.o., Praha. V březnu 2016 nabyli areál do společného jmění architekt Lukáš Smetana a jeho manželka Mariana na základě výsledků výběrového řízení.

Co mají společného krajští zastupitelé, IROP-ITI, projektanti a dodavatelé?
Po více než ročním projednávání od této změny majitelů areálu byl v červenci 2017 vypracován a samosprávou Pardubického kraje schválen projektový záměr Obnova WAM pro krajskou galerii. Po všech potřebných projednáních v orgánech kraje se dne 21. 12. 2018 stává tato veřejnoprávní korporace vlastníkem části areálu – hlavní budovy v NKP WAM. K tomuto dni byla zároveň tato „nemovitá věc“ předána k hospodaření příspěvkové organizaci Pardubického kraje v oblasti kultury: Gočárově galerii. Po veřejném výběrovém řízení byla v dubnu 2019 podepsána smlouva o dílo na zhotovení prováděcí projektové dokumentace a autorský dozor s Ing. Petrem Všetečkou, autorizovaným architektem.

Následná klíčová data projektu v odvětví kultury, který je realizován v rámci IROP (Integrovaný regionální operační program) – ITI (Integrované územní investice) až do zkušebního otevření v červnu 2023 představíme jen ve stručném sumáři čísel. Zadávací řízení na zhotovitele stavby běželo od října 2019. V únoru 2020 byl předložen projektový záměr do řídícího výboru ITI (výzva č. 81). V květnu byla zahájena realizace stavby a v srpnu 2022 byla stavební část dokončena. Do června 2023 byly instalovány interiérové zařizovací a akustické prvky. Celkové výdaje projektu s DPH jsou 405 092 657 Kč (z toho Pardubický kraj 269,87 mil. Kč, EU-IROP/ITI 127,71 mil. Kč, národní zdroje 7,51 mil. Kč).

Co mají společného návštěvníci, majitel, personál, účinkující, nájemce kavárny, hosté?
I po zkušebním otevření Gočárovy galerie 23. června 2023 pro veřejnost je těžké říct, co může návštěvníky v obnoveném klenotu industriální architektury od Josefa Gočára bavit nejvíce. Možná vyhlídková terasa nad novou krajskou galerií. Nebo 11 metrů vysoká výstavní síň. Případně impozantní dřevěné schodiště v přízemí, na které stavbaři použili původní stropní trámy z mlýnice. Návštěvníky uvítá recepce ve vstupní hale s pod stropem zavěšenou restaurovanou transmisí, ze které budou přes ochoz stoupat do výstavních prostor.

„Budova má renovovaný původní vnější vzhled, ale zároveň se v ní objevily dvě nové pasáže, které propojují nábřeží řeky Chrudimky s nádvořím mlýnů. Zůstal v ní čitelný původní konstrukční systém kombinující cihlu, ocel, dřevo a beton a vnitřní prostorový plán horizontál a vertikál,“ popsal klíčové úpravy P. Všetečka. Unikátní jsou i detaily.

„Od počátku to byla největší investice Pardubického kraje do kultury a nepřišla zrovna v jednoduché době,“ řekl iniciátor přerodu mlýna na galerii R. Línek. Pro celkový dojem z návštěvy této exkluzivní lokality je originální, že umělecká díla, výtvarné exponáty nebudou jen na stěnách a v prostorách galerie, ale že tím největším exponátem už nyní je a bude budova samotná. Část prostor nové krajské galerie bude pro krátkodobé výstavy, část pro dlouhodobé expozice, v nichž se představí ta nejcennější umělecká díla ze sbírek vlastněných Pardubickým krajem. Zatím posledním „uměleckým“ doplněním interiéru v nejvyšším podlaží je unikátní koncertní křídlo – klavír v akustickém sále, kde uvítáme posluchače, absolventy hudební konzervatoře (zřizovatel je stejný jako u Gočárovy galerie), určitě umělce z regionu, ČR i zahraničí.

Na projekt nové krajské galerie navazují ještě tři menší investice. Byla zbourána stará trafostanice u jižní části budovy a obnovuje se zde zakrytá část „gočárovské“ fasády financovaná z rozpočtu Pk. Samostatným projektem je také galerijní kavárna (nyní již s názvem Cafe Gočár), která nemohla být součástí evropského projektu.

Areál Automatických mlýnů aspiruje na novou umělecko-kreativní Mekku východních Čech. Pro veřejnost se nový turistický magnet Pardubického kraje otevřel v září 2023. Přijeďte, přileťte, připlujte či přijďte se přesvědčit. Gočárova galerie a celý areál Automatických mlýnů u soutoku řek Labe a Chrudimky se na každého z vás těší.

Další inspirativní příběhy a rozhovory naleznete v bulletinu MÁME VYBRÁNO, který je přílohou podzimního časopisu PROPAMÁTKY. Ten zasíláme všem členům Klubu PROPAMÁTKY. V tištěné podobě je k dispozici také na úřadech krajů Pardubického, Jihočeského, Královéhradeckého, Středočeského, Karlovarského, Moravskoslezského, Kraje Vysočina a na Magistrátu hlavního města Prahy. On-line lze číst na stránkách www.mamevybrano.cz.

Přečtěte si také další články:

Autor: Milan Novák

Zdroj: Pardubický kraj

 

odeslat e-mailem vytisknout

zpět na hlavní stranu Na hlavní stranu Pro památky info