PROPAMÁTKY |

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Pardubický kraj>>Tipy a inspirace>>ROZHOVOR | S Martinem Ráboňem nejen o obnově dělostřelecké tvrze

Zpravodajství

Pardubický kraj

zpět

 

ROZHOVOR | S Martinem Ráboňem nejen o obnově dělostřelecké tvrze

4. 1. 2021 Propamatky.info: Vchodový srub K - S 22a před rekonstrukcí Vchodový srub K - S 22a před rekonstrukcí | Foto: Společnost přátel československého opevnění, o.p.s. | Licence: Všechna práva vyhrazena ORLICKOÚSTECKO | Památkově chráněná tvrz Bouda představuje jednu z našich nejznámějších a nejvýznamnějších vojenských opevňovacích staveb. Na detaily týkající se péče a její obnovy jsme se zeptali ředitele Společnosti přátel československého opevnění, o.p.s.

Můžete ve stručnosti přiblížit historii dělostřelecké tvrze?
Tvrz Bouda je nejzachovalejší dělostřeleckou tvrzí na území České republiky. Byla budována jako jeden z pilířů československého pevnostního systému z let 1935–1938. Tvoří ji pět mohutných bojových objektů, takzvaných srubů, v nejvyšším stupni odolnosti a rozsáhlý systém podzemních chodeb a sálů hluboko ve skalním masivu o délce asi 1 500 metrů. Největší tloušťka skály nad chodbami je 57 metrů. Bouda patří mezi pět stavebně téměř dokončených tvrzí a je ve zcela původním stavu zpřístupněna veřejnosti. Zdejší atmosféra, připomínající podzim 1938, je neopakovatelná. Jako jediná stavba svého druhu nebyla po druhé světové válce využita, a tedy upravena, i když snahy ze strany armády zde byly. Tvrz je legendární i díky zkouškám z doby okupace, konkrétně pěchotní srub K – S 24, takzvaný posunutý bunkr, kde byly testovány výbušný plyn Tajfun a kumulativní nálože velké mohutnosti. Veřejnosti je Bouda zpřístupněna od roku 1990, od roku 1995 je památkově chráněna. Od roku 2009 je zapsána v katastru nemovitostí a o rok později se stala majetkem Pardubického kraje. Na prohlídkových trasách návštěvníci zhlédnou řadu exponátů, například výzbroj, výstroj, různé originální pozůstatky z výbavy pevnostního systému, vagony podzemní úzkorozchodné železnice, soubor prvků překážkového systému nebo pevnostní protitankový kanon z doby poválečné reaktivace československého pevnostního systému. Unikátem je pancéřový pěchotní zvon vystavený před vchodovým srubem.

Co vše se dosud podařilo obnovit?
Rekonstrukční práce probíhají v různé intenzitě a rozsahu už od roku 1990. Vlastními silami provozovatele drobnější práce typu opravy podlah, drobných poškození stěn a podobně – se zaměřením na bezpečnost návštěvníků a zajištění provozu muzea. Podmínkou jsou vždy co nejmenší zásahy do historického stavu objektu, který má vzácně dochované pozůstatky cihelných příček, původní výmalbu stěn z roku 1938 a množství drobných pozůstatků instalací, konkrétně elektrických rozvodů, vody a vzduchotechniky. Od roku 2005 se obnova zintenzivnila, neboť vedle finančních prostředků ze vstupného jsme dosáhli také na první granty a dotace. Pak, pokud byla dostupná původní dokumentace, probíhaly výraznější investice, jako jsou zábradlí na schodištních a výtahových šachtách. V posledních letech se podařilo realizovat elektrifikaci objektu s využitím původní dokumentace. Tvrz přestala být závislá na elektrické energii z vlastních elektráren, tedy diesel-generátorů a je připojena na elektrickou distribuční síť. Tyto práce se financovaly z rozpočtu Pardubického kraje ve výši přes 11 milionů korun.

Jaké práce vás čekají?
V plánu jsou další činnosti, kdy v současnosti probíhá první část třetí etapy revitalizace tvrze Bouda. První etapa – elektrifikace tvrze; druhá etapa – stavba provozního zázemí muzea; třetí etapa – rekonstrukce vchodového srubu tvrze do stavu z konce roku 1938. Cílem je obnova vnější podoby vchodového srubu, dokončení oprav starých více než 70 let, přičemž na obnově poškození konstrukcí srubu se začalo pracovat v roce 1949, práce byly rok poté přerušeny a dokončeny budou až nyní. Bude obnoven terén do původního tvaru, drenáže, hydroizolace, omítky a osadí se zpět pancéřové prvky vytrhané za okupace. Následně, pokud vše nezastaví COVID-19, by měla navázat druhá část třetí etapy, jejímž cílem je kompletní obnova interiéru vchodového srubu. V dalších letech nás čekají rekonstrukce zábradlí na zbývajících schodištních a výtahových šachtách, obnova jednoho ze sálů hlavního muničního skladu a další. Práce je na desetiletí.

Z jakých zdrojů jsou obnovovací práce financovány?
Provoz, údržba a rekonstrukce tvrze byly od časů zpřístupnění až do roku 2018 financovány z vlastních zdrojů provozovatele muzea, kterým je Společnost přátel československého opevnění, o.p.s., tedy ze vstupného. Když se zadařilo, tak z účelové dotace nebo grantu od Pardubického kraje. Od roku 2019, kdy bylo dokončeno provozní zázemí tvrze zahrnující budovu se sociálním zařízením, čekárnou, malým občerstvením a prodejnou vstupenek pro návštěvníky se sklady a ubytováním pro personál provozovatele, umístěné asi 60 metrů od vchodového srubu, přispívá na provoz kraj. Rekonstrukční práce menšího rozsahu, veškeré zabezpečovací a zpřístupňovací práce a první fáze elektrifikace tvrze – to vše bylo financováno formou „národ sobě“. Tedy díky návštěvníkům, kteří si koupili vstupenky, pohlednice, publikace o opevnění, upomínkové předměty či drobné občerstvení. Projekty zajišťující zábradlí, bezpečnostní prvky, elektrifikaci, stavbu provozního zázemí nebo rekonstrukce vchodového srubu jsou posledních pět let financovány z rozpočtu Pardubického kraje.

Jak moc se v letošních aktivitách muzea projevila covidová pandemie?
Bouda je extrém, je to nejhůře přístupná kulturní památka Pardubického kraje, ležící uprostřed lesního masivu. Nejkratší přístupová trasa pro pěší vede od Kramářovy chaty na Suchém vrchu a činí 3,2 kilometru. Je to nejchladnější veřejnosti přístupná památka u nás s teplotou v létě v podzemí max. +5°Celsia. Chod muzea ovlivňuje fakt, že je chráněným zimovištěm chladnomilných netopýrů. Základní prohlídková trasa, takzvaná kompletní prohlídka, má časovou náročnost cca 90 minut a návštěvníci ujdou v podzemí cca 1,6 kilometru a 250 schodů. To vše dohromady je v dnešní době pro mnoho lidí nepřekonatelná kombinace, neb národ velmi měkne. Bojujeme tedy intenzivně o každého návštěvníka, průvodce vyráží na prohlídku ve stanoveném čase i s jednou osobou, což není jinde běžné. Pokud se k tomu ještě přidají restrikce v souvislosti s COVIDEM-19, máme jako provozovatelé další starosti navíc. Jsme ale soukromé muzeum, provozované dobrovolníky – nadšenci, mělo by to tedy být poznat! Díky prodloužení provozní doby v letních měsících, zvýšení počtu vstupů do podzemí, nabídce speciálních prohlídkových tras a rozšíření služeb jsme si návštěvnost udrželi i v roce 2020.

Bližší informace naleznete v KATALOGU SLUŽEB nebo na stránkách DĚLOSTŘELECKÉ TVRZE BOUDA, aktuality na FACEBOOKU.

Autor: Kryštof Havlice

 

odeslat e-mailem vytisknout

zpět na hlavní stranu Na hlavní stranu Pro památky info