Hlavní strana>>Zpravodajství>>Pardubický kraj>>Tipy a inspirace>>Archeologové na přednáškách představí nejmodernější technologie
11. 10. 2021
Nález kostry v Mikulovicích | Foto: Východočeské muzeum v Pardubicích
Tuto středu 13. října promluví Peter Milo o geofyzice v archeologii. Archeogeofyzika je vědní disciplína, která umožňuje odkrývat archeologické objekty bez použití rýče. Takto získané informace sice nemají stejnou vypovídací hodnotu jako archeologický výzkum samotný, výhodou ale je, že se můžeme v krátkém čase dozvědět, co se nachází pod povrchem na rozsáhlých územích. Na přednášce budou posluchači ve stručnosti seznámeni s průběhem takového výzkumu. Dozvědí se také nejnovější výsledky obdobných výzkumů na vybraných lokalitách z dob raného středověku u nás i v zahraničí.
O týden později představí Jiří Unger 3D počítačové rekonstrukce a virtuální realitu v archeologii. Přednášející se zaměří mimo jiné na otázky typu: Jak vlastně probíhá digitální rekonstrukce archeologických lokalit? Jaká je pravděpodobnost, že výsledný digitální model zobrazuje věrně naši minulost? Co bylo nejtěžší při tvorbě rekonstrukce hradiště v Libici nad Cidlinou či středověkých dolů pod Kutnou Horou? Dokážeme již virtuálně vstoupit do světa našich předků? Odpovědi uslyší zájemci ve středu 20. října.
Cyklus završí Zuzana Hofmanová 27. října povídáním o využití genetiky v archeologii a o archeogenetické revoluci. Představí archeogenetický obor na konkrétních příkladech se zaměřením na budoucí směry bádání, zvláště pak na otázky postavení jedince ve vztahu k jeho biologickým příbuzným dnes i v minulosti. Produkce genetických dat všeho druhu, a sice v medicíně, kriminalistice i ve studiu biodiverzity, má v současnosti exponenciální růstovou tendenci. Ani vědy zabývající se naší minulostí nezůstaly nedotčeny touto takzvanou genomickou revolucí. Řada archeologických i historických otázek byla pomocí DNA zodpovězena a řada nových se díky tomuto novému zdroji informací vůbec mohla začít pokládat. Ty úplně nejnovější metody umožňují dokonce studium DNA nejen z kosterních pozůstatků všech jedinců z obrovských pohřebišť, ale i z drobných patogenů, z artefaktů i ze sedimentů. Tato kvanta dat poskytují náhled na celé komunity skrze mnohagenerační rodokmeny a vztahy jedinců k sídlištím i objektům.
Další informace naleznete na stránkách VÝCHODOČESKÉHO MUZEA V PARDUBICÍCH.
Autor: Kateřina Procházková Skůpová, Jitka Skořepová
Zdroj: Východočeské muzeum v Pardubicích