PROPAMÁTKY | Zpravodajství

Morový sloup v Poličce se rozpadá, opravy potrvají roky

17. 1. 2013 Na obnovu morového sloupu potřebuje radnice v Poličce 12 milionů korun. | Foto: Michal Louč - Wikimedia Commons | Licence: Uveďte autora - Zachovejte licenci 3.0 Česko POLIČKA (SVITAVSKO) | Morový sloup v Poličce je v havarijním stavu. Radnice musí rychle jednat a nejvíc poškozené části nechat co nejdříve opravit. Město je však závislé na dotacích, celkem potřebuje 12 milionů korun. Opravy proto potrvají několik let.

„Připravila jsem žádost na Ministerstvo kultury, snad se nám letos podaří získat aspoň milion korun. V rozpočtu na morový sloup zatím žádné peníze nemáme,“ řekla vedoucí odboru územního plánování, rozvoje a životního prostředí Marta Mastná.

Už teď je jasné, že národní kulturní památku bude město muset nechat restaurovat na etapy. Restaurátorský průzkum ukázal, že většina výzdoby je v havarijním stavu. Některé sochy na ústředním pilíři vysokém 22 metrů hrozí zřícením. Několik restaurátorských zásahů z minulosti už nestačí, je nutné udělat generální opravu.

„Poškozené části se budou muset sundat, tři z devíti hlavních figur jsou v havarijním stavu. Jeden rok by se udělaly modely, další rok pak jejich kopie. Nejvíc poškozené sochy se musí sejmout a umístit v lapidáriu, do lepších podmínek. Sloup by se vlastně měl postupně vyměnit celý, aby nové kameny znovu vydržely desítky až stovky let,“ řekl restaurátor Petr Glaser.

Sloup z větší části tvoří pískovec, část nad horní římsou je z opuky, což je důsledek opravy necelých deset let po dokončení sloupu. Restaurátoři použili řadu metod, aby zjistili stav památky. Použili ultrazvukové měření, kombinovali 3D scanování, zjišťovali kamenné složení, jaké jsou povrchové úpravy kamene nebo jaké jsou na něm povrchové nečistoty.

Morovým sloupem poděkovali obyvatelé za to, že byli uchráněni od morové nákazy v roce 1713. V letech 1727 až 1731 se na něm podíleli český architekt František Maxmilián Kaňka a sochař Jiří František Pacák. Sloup stál více než 6000 zlatých, což představovalo příjem města z poddanských dávek z celého panství za zhruba deset let. Barokní sochy na balustrádě a ve výklencích představují devět svatých, Josefa, Annu, Jáchyma, Václava, Víta, Floriána, Karla Boromejského, Šebastiána a Rocha. Na vrcholu sloupu je Panna Marie s anděly.