PROPAMÁTKY | Zpravodajství

Larischova vila odkrývá svou minulost nejen z doby heydrichiády

16. 9. 2020 Nábojnice 8 krát 57 milimetrů byly používány v puškách Mauser při vraždění na Zámečku. | Foto: Východočeské muzeum v Pardubicích | Licence: Všechna práva vyhrazena PARDUBICE | Archeologický průzkum na památníku Zámeček, původně Larischovy vily, nahlíží do historie místa, kde se za heydrichiády popravovali lidé z Ležáků a další naši občané. Vedle nálezů nábojnic z té doby byly objeveny i odkazy na časy aristokracie.

Archeologové ve vile narazili na celé spektrum munice, části vojenské výstroje nebo torzo německé polní vysílačky vyráběné na konci druhé světové války. „Do rukou se nám dostala i podivná směs nábojnic ráže 8 krát 57 milimetrů, které vyrobily německé a polské muniční továrny a které byly používány v německých vojenských puškách Mauser při vraždění na Zámečku. Nemůžeme vyloučit, avšak ani potvrdit, že tyto nábojnice byly použity při popravách českých vlastenců,“ popisuje bádání historik Východočeského muzea Jan Tetřev.

Dalšími nalezenými nábojnicemi byly ráže 9 mm Luger. „Ráže 9 milimetrů Luger je dodnes chápána jako optimální vojenská ráže pro pistole a samopaly. Nalezené pistolové nábojnice vyrobila německá firma RWS v roce 1938 a snad byly vystřeleny při dobíjení obětí na popravišti. Jisté to ale není,“ pokračuje Tetřev.

Přímo ve valu popraviště na Zámečku našli archeologové také hroty puškových střel. Předměty, u nichž se předpokládá, že souvisí s popravami na Zámečku z roku 1942, byly zařazeny do sbírky Východočeského muzea v Pardubicích. Zato vystřílené československé předválečné a poválečné nábojnice a řada sovětských nábojnic pravděpodobně pocházejí z pietních aktů na popravišti a do sbírek tak nezamíří.

Při jedné z pravidelných kontrol u výkopových prací objevili archeologové rovněž hrobovou jámu a v ní uloženou kostru dospělého koně. „Usuzujeme, že mohl být pohřbený v období konce 19. či počátku 20. století. Mohlo se jednat o oblíbeného koně zdejší aristokracie. Ta park a přilehlé lesní lokality využívala a koně byli nedílnou součástí jejich života, včetně parforsních honů,“ doplňuje archeolog Tomáš Zavoral. Dalším nálezem bylo odkrytí torza budovy – původní stodoly, která byla součástí malého komplexu budov novověkého statku. S tímto nálezem také úzce souvisí i pozůstatek asi tři metry hluboké kamenné studny.

O památníku Zámeček jsme také přinesli ROZHOVOR, o památku se stará Spolek Zámeček Pardubice, o jehož aktivitách se můžete dozvědět více také v KATALOGU SLUŽEB. Bližší informace naleznete na stránkách památníku ZÁMEČEK nebo VÝCHODOČESKÉHO MUZEA.

Fotogalerie

 

 

Téma: Muzea a galerie Archeologie Památky a válka Všechna témata