PROPAMÁTKY | Zpravodajství - Unikátní krajina koní v Kladrubech nad Labem

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Pardubický kraj>>Opravené památky>>Unikátní krajina koní v Kladrubech nad Labem

Zpravodajství

Pardubický kraj

Unikátní krajina koní v Kladrubech nad Labem

30. 10. 2024 Kostel sv. Václava a Leopolda v areálu památky UNESCO | Foto: Archiv Pardubického kraje | Licence: Všechna práva vyhrazena PARDUBICKÝ KRAJ | Když 6. března 1579 císař Rudolf II. Habsburský vydal na Pražském hradě dekret o založení císařského dvorního hřebčína v Kladrubech nad Labem, dozajista netušil, že stál u zrodu fenoménu, který bude za 445 let nejstarší nepřetržitě fungující lokalitou pro chov a výcvik koní na světě.

Místu nelze upřít unikátnost, kterou násobí starokladrubský kůň – nejstarší původní české teplokrevné plemeno koní sahající minimálně do 14. století. Jedná se o galakarosiera, mohutného kočárového koně, který byl jako jediné plemeno na světě vyšlechtěn pro ceremoniální účely, a to původně pro císařský a královský dvůr v Praze a ve Vídni. Zde byli využíváni bělouši, barevná varianta vraníků sloužila pak zejména nejvyšším duchovním hodnostářům.

Národní hřebčín Kladruby nad Labem, který je státní příspěvkovou organizací Ministerstva zemědělství, plní do dnešních let primárně funkci chovatelského zařízení starokladrubského koně a zajišťuje uchování tohoto světově unikátního plemene pro budoucí generace. Současně obhospodařuje historické pozemky a popularizuje činnost v oblasti chovatelství. Starokladrubský kůň plní i v současné době svoji původní roli ceremoniálního koně, a to zejména na královském dvoře v Dánsku a ve Švédsku. Také se skvěle hodí pro soutěžní spřežení a klasickou drezuru. Potkat jej ovšem můžeme i ve městech Pardubice, Praha či Ostrava, kde je využíván pro pracovní účely u jízdní policie.

Kmenové chovné stádo starokladrubského koně v barvě bílé (65 klisen a 4 hřebci) je prohlášeno jako jediná „živá“ národní kulturní památka v České republice. Stejně tak hřebčín se svými třemi dvory a krajinou o rozloze více než 1200 hektarů je vládou ČR prohlášen od ledna 2002 národní kulturní památkou.

Postupem času se stále více ukazovalo, jak areál hřebčína přesahuje svým významem hranice České republiky, a proto se roku 2005 zahájila jednání o jeho zapsání na Seznam světového dědictví (UNESCO). Prvním úspěchem v této snaze byl rok 2007, kdy byl hřebčín zapsán na mezinárodně vedený národní Indikativní seznam památek UNESCO.

Následně začaly práce na přípravě odborných materiálů a nominační dokumentaci. Pro tyto účely byla zřízena Rada památky Kulturní krajina hřebčína v Kladrubech nad Labem, jejímž předsedou je radní Pardubického kraje Ing. Roman Línek, MBA. Rada památky podporovala a zajistila splnění požadavků k zápisu. Navíc byl zpracován nový management plán, zřízena nárazníková zóna prostřednictvím nově prohlášené památkové zóny Kladrubské Polabí a ochranného pásma národní kulturní památky.

Dlouholetá snaha a práce celé řady odborníků byla nakonec korunována úspěchem. Dne 10. července 2019 bylo v Baku Výborem pro světové dědictví území hřebčína, pro své ve světovém měřítku jedinečné hodnoty, zapsáno pod pořadovým číslem 1111 na Seznam světového dědictví s názvem Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem. V současnosti Pardubický kraj podporuje snahu na zařazení Metody výcviku ceremoniálních kočárových koní na Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO).

Hřebčín ovšem nežije pouze minulostí, ale neustále se usilovně pracuje na tom, aby zůstal zachován v původním historickém stavu. V letech 2014–2015 byla realizována jeho rozsáhlá rekonstrukce kofinancovaná z dotace Evropské unie. Díky této obnově byla navrácena původní krása 17 historickým objektům, což průběžně dozorovali také zástupci Krajského úřadu Pardubického kraje jako prvoinstanční výkonný orgán státní památkové péče pro národní kulturní památky, kterých je na území kraje včetně bílého kmenového chovného stáda starokladrubských koní dvacet.

V současnosti Pardubický kraj realizuje či připravuje další významné projekty v tomto unikátním území. V oblasti dopravy se jedná zejména o připravovanou výstavbu nového říčního mostu v Řečanech nad Labem přes tok Labe. Ten je nositelem skvělého architektonického řešení od Ing. Jana Bursy a Ing. Maria Guisasola, česko-španělských autorů, a bude sloužit od roku 2026 nejen návštěvníkům památky. Finišují také projekční práce na nové cyklostezce vedoucí z Řečan nad Labem do Kladrub nad Labem, která propojí krajinu hřebčína s budovanou mezinárodní Labskou stezkou. V únoru 2024 byla zahájena stavba nové jezdecké haly pro Pardubickým krajem zřizovanou Střední školu chovu a jezdectví. Stavba bude dokončena v červnu roku 2025 a nahradí již dožilou plechovou halu, na jejímž místě bude znovuobnovena koňská pastvina.

Vedení hřebčína a Rada památky věnují také velkou pozornost zachování hodnot zdejší krajiny, jejíž nedílnou součástí jsou i památkově chráněné objekty. V roce 2023 byla obnovena druhá ze čtyř pilířových stodol v pastvinách Na Miláčku a nyní se připravuje rekonstrukce další pilířové stodoly v území zvaném Na Sklepích. Výjimečnou událostí byla obnova historických jabloňových alejí dlouhých 2450 metrů, které byly osázeny starými českými odrůdami v počtu 549 stromů na původních místech.

Velkým milníkem pro hřebčín i turisty a hosty památky UNESCO bylo otevření nového moderního návštěvnického centra v dubnu 2024. Při rekonstrukci dvojice staveb (stáj a stáj s barokní kovárnou) a přilehlé zahrady byl stavbám navrácen jejich původní historický vzhled z konce 19. století. Toto nové vstupní centrum nás hned na začátku prohlídky areálu přivítá podmanivou atmosférou stájí. Centrum svými službami a úrovní představuje významný kvalitativní posun pro prezentaci unikátní památky.

Rok 2024 se nese v duchu oslav. Jsou jimi výročí jako 5 let od zápisu na Seznam světového dědictví, 30 let od začátku spolupráce s dánskými královskými stájemi, 20 let od začátku spolupráce se švédskou královskou jízdní gardou a 150 let od poslední návštěvy kladrubského hřebčína císařem Františkem Josefem I. a jeho manželky Alžběty Bavorské zvané Sissi.

Národní kulturní památka Hřebčín Kladruby nad Labem nadále slouží svému původnímu účelu, tedy chovu a výcviku starokladrubských koní. Kontinuálně se rozvíjí jako významný hypologický fenomén mimořádného věhlasu prezentující se celému světu.

Další inspirativní příběhy a rozhovory naleznete v bulletinu MÁME VYBRÁNO, který je přílohou podzimního časopisu PROPAMÁTKY. Ten zasíláme všem členům Klubu PROPAMÁTKY. V tištěné podobě je k dispozici také na úřadech krajů Pardubického, Jihočeského, Královéhradeckého, Plzeňského, Středočeského, Ústeckého, Moravskoslezského, Karlovarského a Magistrátu hlavního města Prahy. On-line lze číst na stránkách www.mamevybrano.cz.

Přečtěte si také další články: