PROPAMÁTKY |

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Olomoucký kraj>>Zprávy z regionů>>Archeologové rekonstruovali původní podobu románského kostela v Lošticích

Zpravodajství

Olomoucký kraj

zpět

 

Archeologové rekonstruovali původní podobu románského kostela v Lošticích

21. 4. 2020 Propamatky.info: Současná podoba kostela sv. Prokopa v Lošticích na Šumpersku Současná podoba kostela sv. Prokopa v Lošticích na Šumpersku | Foto: Národní památkový ústav | Licence: Všechna práva vyhrazena LOŠTICE (ŠUMPERSKO) | Archeologům olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu se podařilo rekonstruovat původní podobu kostela sv. Prokopa v Lošticích. A to díky archeologickému a stavebněhistorickému průzkumu a geofyzikální prospekci.

Původní kostel byl pozdně románskou podélnou jednolodní plochostropou stavbou bez zděné věže, ukončenou půlkruhovou apsidou. Svatostánek byl postaven na mírné oválné vyvýšenině v blízkosti průběhu dálkových cest. Chrám nechal postavit v první čtvrtině 13. století Petr z Loštic z rodu Divišovců, který si v Lošticích vybudoval i sídlo situované pravděpodobně do jihozápadní části kostelní vyvýšeniny. Příslušníci tohoto rodu se díky svému urozenému původu těšili značné vážnosti a pohybovali se přímo v okolí panovníka.

Jisté náznaky podoby s venkovskými románskými kostely lze zřejmě najít u posázavských sakrálních staveb Divišovců v Měchnově a Třebešicích. Prvotní románská apsida byla později nahrazena pravoúhlým závěrem opatřeným dvěma nakoso postavenými opěráky s armovanými nárožími a došlo k prodloužení lodi objektu. Současnou podobu získala stavba v letech 1780–1792 díky radikální barokně-klasicistní přestavbě. „Nová zjištění ke vzniku a podobě románského kostela sv. Prokopa v Lošticích jsou významným příspěvkem pro řešení otázek české a moravské medievistiky k počátkům rané moravské šlechty a jejich sídlům,“ poznamenal k výzkumu Pavel Šlézar, vedoucí odboru archeologie.

Z pohledu archeologických pramenů lze nejstarší středověké nálezy z katastru Loštic klást do velkomoravského období. Z pravěkého hradiště na Kozím vrchu pochází soubor povelkomoravské keramiky. Jediným mladohradištním pohřebištěm zkoumaným na katastru Loštic je venkovské řadové pohřebiště u trati U vepřína, zničené bohužel z větší části při výstavbě rychlostní komunikace. Ve starším vrcholném středověku se pravděpodobně jádro osídlení kolem poloviny 13. století posunulo do historického centra Loštic rozkládajícího se kolem současného náměstí Míru. Loštice získaly postavení lokálního trhového centra. Po polovině 14. století se v písemných pramenech celý tento útvar označoval jako městečko.

Více informací naleznete na stránkách NÁRODNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU V OLOMOUCI.

Autor: Zbyněk Konvička

Zdroj: Národní památkový ústav

 

odeslat e-mailem vytisknout

zpět na hlavní stranu Na hlavní stranu Pro památky info