PROPAMÁTKY | Zpravodajství - ROZHOVOR | O proměně Červeného kostela v Olomouci

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Olomoucký kraj>>Olomoucký kraj>>ROZHOVOR | O proměně Červeného kostela v Olomouci

Zpravodajství

Olomoucký kraj

ROZHOVOR | O proměně Červeného kostela v Olomouci

14. 8. 2021 Celkový pohled na Červený kostel | Foto: atelier-r, s. r. o. | Licence: Všechna práva vyhrazena OLOMOUC | Dříve byl v místě sklad sousední Vědecké knihovny a po stavbě nového depozitáře vyvstal návrh památkově chráněný kostel oživit. Detaily nám popsali architekt Miroslav Pospíšil z kanceláře atelier-r a radní Olomouckého kraje Zdeňka Dvořáková Kocourková.

Jak lze formulovat hlavní cíle projektu?
MP: Architektonický návrh reagoval na zadání investora, kterým je Olomoucký kraj. Červený kostel byl od roku 1957 skladištěm knih pro sousední Vědeckou knihovnu. V roce 2016 byla dokončena novostavba depozitáře knihovny v městské části Hejčín, kam byly uložené svazky přemístěny. Kraj poté řešil otázku nového využití Červeného kostela v rámci provozu Vědecké knihovny. Tehdy vzniklo poměrně obsáhlé zadání, které definovalo nové využití historické stavby. Knihovně doposud chyběl prostor pro autorská čtení, přednášky, odborné semináře, kulturní vystoupení. To vše bude možné realizovat ve zrekonstruovaném objektu bývalého evangelického kostela. Vnitřní prostor může sloužit také pro pořádání hudebních nebo divadelních vystoupení ve formátu, který respektuje měřítko a charakter stavby. Nicméně kostel je památkově chráněnou budovou a nenabízí v rámci původní hmoty plochy pro nutné zázemí výše uvedených akcí. To byl důvod, proč jsme se společně s investorem pokusili najít řešení pro vybudování nástupního prostoru, který by byl současně provozně-technickým zázemím budovy.

Můžete ve stručnosti popsat architektonickou genezi návrhu?
MP: Jak jsem již uvedl, hlavním cílem investičního záměru byla záchrana kulturní památky. Návrh přístavby se zprvu nesetkal s příznivým ohlasem. Logický názor odborníků z Národního památkového ústavu byl, že Červený kostel je solitérní budova, která svým umístěním akcentuje třídu Svobody, což její situování do bodu zlomu této městské třídy jenom potvrzuje. Jakákoliv přístavba by byla v těchto souvislostech naprosto nepřípustná. Naštěstí prvotní konstatování nebylo koncem našeho snažení, ale naopak jeho začátkem. Zahájili jsme dialog s odborníky památkové péče a po zhruba půl roce jsme dospěli společně ke konečnému, domnívám se, že ke správnému řešení. Pracovníci Národního památkového ústavu zpočátku kladli důraz na měřítko přístavby vedeni snahou, aby nový objekt byl pokud možno co nejmenší. My jsme argumentovali tím, že nová hmota musí mít parametry okolní zástavby. Nechtěli jsme, aby vypadala vedle kostela jako trafika nebo zastávka autobusu. Nakonec jsme předložili návrh, ve kterém je soudobá přístavba jakýmsi neogotickým krystalem vyříznutým z hlavní hmoty svatostánku. Stěny přístavby svírají stejné úhly jako stěny původní budovy. Konečný objem stavby kostelu nekonkuruje, ale sebevědomě s ním komunikuje a dle našeho názoru jej vhodně doplňuje. Konečný návrh respektuje i požadavek památkové péče na zachování transparentnosti v průhledu ulic Bezručova a Tylova.

Jak obtížné bylo prosazení prosklené přístavby spojující kostel s vědeckou knihovnou?
MP: Postup jsem víceméně shrnul výše. Stručně řečeno to bylo nelehké nejen pro nás, ale také pro posuzovatele. Vážím si toho, že jsme společně s pracovníky Národního památkového ústavu v Olomouci dospěli v konstruktivní diskuzi k výsledku. Věřím, že po dokončení stavby přibude další příklad toho, že je v Česku možné kombinovat rekonstrukci památkové budovy s moderní architekturou. Tato kombinace je mnohdy nezbytná pro smysluplné novodobé využití historické budovy. Symbióza současné architektury s historickým objektem klade velký důraz na erudici posuzovatele, který nehodnotí pouze přístup k obnově památky, ale musí posoudit kvalitu soudobé stavby, a to ve vzájemném propojení obou částí.

V jaké fázi se akce nachází a kdy bude dokončena?
MP: V září roku 2020 byly zahájeny stavební práce. Začalo se rekonstrukcí památkové budovy svatostánku, konkrétně již byly provedeny práce, jejichž cílem je stavbu staticky stabilizovat. Nyní byla zahájena rekonstrukce krovu a celé střechy. Dalším krokem bude obnova vnitřních prostor kostela. Do letošního podzimu by měla být zhmotněna také přístavba nového foyer. Termín dokončení celkové rekonstrukce je plánován na závěr roku 2022.

Jaká je struktura financování celého projektu?
ZDK: Předpokládané celkové náklady stavby činí necelých 163 milionů korun, z toho vlastní stavba dle smlouvy o dílo přes 142 milionů korun. Do konce roku 2020 bylo profinancováno necelých 13 milionů korun, pro rok 2021 je schválený rozpočet 70 milionů korun. Akce je plně hrazena z rozpočtu Olomouckého kraje. V případě vhodného dotačního programu jsme připraveni podat žádost o dotaci.

Další informace naleznete na stránkách OLOMOUCKÉHO KRAJE.