PROPAMÁTKY |

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Olomoucký kraj>>Olomoucký kraj>>ROZHOVOR | S Leošem Mlčákem o obnově radničních slunečních hodin

Zpravodajství

Olomoucký kraj

zpět

 

ROZHOVOR | S Leošem Mlčákem o obnově radničních slunečních hodin

23. 6. 2020 Propamatky.info: Radniční budova vznikla koncem 14. století na místě kupeckého domu ze 13. století. Radniční budova vznikla koncem 14. století na místě kupeckého domu ze 13. století. | Foto: Blanka Martinovská | Licence: Všechna práva vyhrazena OLOMOUC | Na radniční budově byla v rámci celkové opravy vnějšího pláště obnovena trojice v mnoha ohledech cenných slunečních hodin z 19. století, které odkazují na historii města. Nejen na unikátnost jejich výtvarného řešení jsme se zeptali historika Leoše Mlčáka.

Můžete přiblížit historii slunečních hodin?
Nárožní sluneční hodiny, několikrát doložené dobovými fotografiemi, pocházejí nejspíš až z poloviny 19. století, z doby krátce po tom, co v Olomouci roku 1848 nastoupil na trůn císař František Josef. Kresbu hodin na nároží pořídil podle sdělení Mořice Remeše, žijícího v letech 1867–1959, odborný učitel Edmund Talafant. Hodiny jsou unikátní ikonografií své výzdoby a také tím, že ukazují čas po celý den. Byly sdružené, namalované ve štukovém rámu přes jihozápadní nároží. Kromě figurální a heraldické výzdoby měly dva šikmé ukazatele s nody i číselníky, které se stýkaly na hraně nároží a zeměpisné souřadnice 17° 15 4.4 východní délky a 49° 35 36.65 severní šířky. Horní část tvořila promyšlená kompozice, propojení císařského orla s olomouckou orlicí. Heraldicky pravou stranu znázorňovala polovina černého císařského orla s taseným mečem v pařátech, odkazující patrně na znak rakouského císařství užívaný v letech 1805–1867. Levou stranu pokrývala polovina červeno-bílé šachované orlice, která zastupuje městský znak. Obě části měly na prsou bamberské břevno s písmeny: FJ / MT. Iniciály MT znamenaly monogram císařovny Marie Terezie a pocházely z polepšeného městského znaku. Písmena FJ odkazovala na císaře Františka Josefa, který nastoupil na císařský trůn v Olomouci roku 1848. Nad korunami hlav obou figur spočíval trojúhelník Boží prozřetelnosti. Levá postava v dolní části kompozice zobrazuje Chrona personifikujícího uplynulý čas s kosou a zhaslou, k zemi obrácenou pochodní. Pravá figura ženy s hořící pochodní obrácenou vzhůru odkazuje na prosperitu města a jeho šťastnou budoucnost. Jde patrně o Sapientii, tedy Moudrost. V pozadí mezi oběma personifikacemi doplňuje kompozici za mladou ženou zelenající se strom a uprostřed pohled na část města. Další sluneční hodiny se šikmým ukazatelem s nodem se nacházely na jihozápadní a severozápadní straně radnice. Namalovány byly symetricky mezi okny, od nároží vždy mezi druhou a třetí okenní osou. Měly obdélný tvar a po svém obvodu zvlněnou pásku s číselníkem. Celé pojetí i tvar odpovídá autorsky některému z proslulých gnómických zhotovitelů Janovi nebo Antonínovi Engelbrechtovým. Pozadí hodin obou autorů bývala většinou jednobarevná. U těch na severozápadní stěně radnice platí zeměpisné souřadnice 17° 15 4.9 východní délky a 49° 35 36.86 severní šířky, u hodin na jihozápadní straně 17° 15 4.2 východní délky a 49° 35 36.8 severní šířky.

Jaký byl stav před jejich obnovou?
V rámci průzkumu omítek na radnici jsem investorovi navrhl, aby při chystané generální obnově obvodového pláště budovy dal rekonstruovat všechna tři horologia i polychromii znaků na obou vnějších schodištích. Vypracováním obrazových návrhů byl pověřen restaurátor Radomír Surma. Gnomické údaje k nim připojil horolog Miloš Nosek, jeden z hlavních autorů celorepublikového katalogu slunečních hodin.

Které části byly nejvíce poškozené?
Před obnovou hodiny neexistovaly, ty nárožní byly odstraněny na počátku druhé světové války. V průběhu času zanikly i další dvoje.

Z jakých historických pramenů jste čerpali k ozřejmění původní podoby?
Restaurátor vycházel z mnou vypracované ikonografie, dochované kresby a dobových fotografií. Na tomto základě vypracoval kresebné návrhy a šablonu pro přenesení na stěnu v měřítku 1:1.

Jaké další zajímavé pracovní výzvy vás letos čekají?
Dokončuji publikaci o dějinách farního kostela sv. Štěpána na Klášterním Hradisku, místu posledního odpočinku olomouckých přemyslovských knížat, a publikaci o kapli Panny Marie Sněžné na Hradisku s unikátními restaurovanými malbami Dionýsa Strause z konce 17. století, které restauroval shodou okolností také Radomír Surma.

Více informací naleznete na stránkách statutárního města OLOMOUC.

Autor: Kryštof Havlice

 

odeslat e-mailem vytisknout

zpět na hlavní stranu Na hlavní stranu Pro památky info