PROPAMÁTKY | Zpravodajství

Železniční areál v Hrubé Vodě se stal kulturní památkou

14. 4. 2018 Zásadní zlom ve stavebním vývoji výpravní budovy nastal v roce 1908, kdy byla rozšířena podle projektu architekta Gustava Kulhavého. | Foto: Petr Zíma | Licence: Všechna práva vyhrazena HRUBÁ VODA (OLOMOUCKO) | Na Ústřední seznam kulturních památek byl počátkem letošního roku zapsán místní soubor nádražních objektů. Komplex si dodnes zachoval vysokou míru autenticity dokládající vývoj železniční dopravy ve druhé polovině 19. století.

Stanice se skládá z historické výpravní budovy původně z roku 1872 od Wilhelma Asta, stavby s čekárnami, letními verandami, se služební obytnou částí a samostatného objektu bývalé vodárny. „Jednotlivé objekty vizuálně sjednocuje elegantní secesní okrová fasáda geometrizujícího charakteru,“ říká mluvčí olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu Vlastimil Staněk. Nejautentičtěji dochovaná zůstala staniční budova s čekárnami, krytá chodba a nástupištní veranda. Současný neutěšený stav komplexu ovlivnila zejména dlouhodobě zanedbávaná údržba.

Zásadní zlom ve stavebním vývoji výpravní budovy nastal v roce 1908, kdy byla rozšířena podle projektu architekta Gustava Kulhavého. Z tohoto období pochází vizuální sladění všech konstrukcí secesní fasádou. Počátkem 20. století došlo rovněž k rozšíření vodárny o obytnou přízemní část. Její původní využití ztratilo svůj význam po ukončení parostrojního provozu v roce 1980. Rukopis architekta Gustava Kulhavého lze nalézt mimo jiné v rámci nádražních budov v Plzni hlavním nádraží, Českých Budějovicích, Mariánských Lázních a na stavbě stanice Praha-Vyšehrad.

V rámci olomouckého regionu představuje železniční areál v Hrubé Vodě jeden z uměleckohistoricky nejhodnotnějších nádražních objektů. V interiéru se dochovaly původní podlahy, výmalba i štuková výzdoba stěn. V posledních letech komplex slouží částečně potřebám řízení železničního provozu a bydlení. Ostatní zbylé prostory včetně vodárny jsou bez využití.

Podrobnosti o areálu naleznete na stránkách INDUSTRIÁLNÍ TOPOGRAFIE.