Hlavní strana>>Zpravodajství>>Olomoucký kraj>>Opravené památky>>VÝSTAVA | Olomoucká synagoga
1. 11. 2017
Pohlednice s motivem olomoucké synagogy | Foto: Muzeum umění Olomouc
Hned v první den okupace vypálili olomoučtí fašisté synagogu, která stála za Terezskou bránou na dnešním Palachově náměstí. Její krásu, velikost i tragický válečný osud celé židovské obce připomene výstava v Arcidiecézním muzeu. Je rozdělena na dvě části. První tvoří samotná architektura synagogy a tvorba architekta Jakoba Gartnera. Druhou pak náboženský život tamních židů do roku 1942, který připomenou textové panely s medailony významných osobností, dobové fotografie nebo dochované modlitební knihy.
Návštěvníci uvidí i část dochovaného originálního vybavení zaniklé stavby. „V letech 1942 až 1945 se konaly velké svozy synagogálních předmětů na území celého protektorátu. Jednalo se zejména o stříbro a další cennosti. Všechno putovalo do Prahy, kde začalo vznikat Židovské ústřední muzeum. Po válce se u některých věcí podařilo díky darovacím nápisům určit, že pocházejí právě z Olomouce,“ vysvětluje kurátorka výstavy Gabriela Elbelová.
Kromě toho budou v galerii k vidění lavice a vitrážová okna, která přežila požár stavby. „V olomouckém templu bylo původně kolem 100 lavic, ale zachovalo se jen 10 řad. Už na konci roku 1939 je koupila farnost v Olšanech u Prostějova, kde v místním kostele sv. Jana Křtitele sloužily až do roku 2003. Tři řady lavic se podařilo získat občanskému sdružení Respekt a tolerance pro nedávno zrekonstruovanou synagogu v Lošticích. Právě odtamtud nám zapůjčili jednu řadu lavic spolu s pěti vitrážovými okny, “ doplňuje kurátorka.
Výstava představí také přerovského rodáka, architekta židovského původu Jakoba Gartnera, který postavil olomouckou synagogu v historizujícím stylu s maursko-byzantskými prvky. V této podobě navrhl synagogy i v Opavě a maďarském Debrecínu. „Žádná z těchto tří staveb však válku nepřečkala,“ uvedla Elbelová. Gartner stavěl i obytné domy, z nichž některé dodnes stojí v Olomouci.
Více informací naleznete na stránkách MUZEA UMĚNÍ OLOMOUC nebo FACEBOOKU.
Autor: Kristýna Ševčíková
Zdroj: Muzeum umění Olomouc