Hlavní strana>>Zpravodajství>>Olomoucký kraj>>Opravené památky>>Na Petrášově paláci v Olomouci zrestaurovali vikýře
15. 1. 2024
Petrášův palác s obnovenými vikýři | Foto: Národní památkový ústav
Petrášův dům se začal opravovat už v roce 2014, kdy byly obnoveny fasády do Horního náměstí i Švédské ulice včetně nátěru. Přitom se dodržela barevnost vycházející z předchozího stavebněhistorického průzkumu. Začátkem října roku 2023 započaly restaurátorské práce na vikýřích budovy paláce, směřujících na Horní náměstí. Vikýře, kryté sedlovou stříškou navazující na břidlicovou krytinu střechy, mají vnitřní a vnější rám spojený hřeby. Pod masivní profilovou římsou stříšky jsou umístěny zdobné prvky vnějšího rámu.
Vnější rámy vikýřů z borového dřeva se z důvodu povětrnostních vlivů nacházely ve velmi špatném stavu za hranicí životnosti. Vyžadovaly odborný zásah, aby se tak předešlo dalšímu poškozování a znehodnocování památky. V rámci obnovy byly nejprve demontovány zasklené rámky a sejmuty břidlicové tašky z bočních a spodních ploch vikýřů. Vnější rámy vikýřů již nešlo restaurovat a bylo nutné je kompletně nahradit novými díly z dubového masivu, včetně jejich zdobných prvků.
Nový vnější rám z dubového masivu byl natřen opakovaně olejovou pigmentovou barvou (OSMO) v tmavě hnědém odstínu (palisandr), který odpovídá původnímu barevnému řešení rámu. Zbylé praskliny na vnitřních rámech, případně spáry, byly přetmeleny akrylovým tmelem proti zatékání. Následovala zpětná montáž břidličných tašek, utěsnění spár mezi spodním dílem rámu vikýře a břidlice a také vrácení zasklených rámků. Obnova vikýřů probíhala dle předem vydaného závazného stanoviska pracovníků památkové péče.
Petrášův palác
Dvoupatrový nárožní dům palácového typu se šestiosou barokní fasádou a středním dvorem stojí na místě dvou středověkých staveb, z nichž se dochovaly gotické sklepy a zdivo v hmotě hlavní budovy. Do barokní podoby byl přestavěn v první třetině 18. století svobodnou paní Annou Marií Petrášovou. Po krátkou dobu v 18. století zde sídlila unikátní Společnost neznámých učenců v zemích rakouských. Významné úpravy interiérů proběhly na začátku 20. století z popudu tehdejších majitelů Ottáhalů. Jedná se o vynikající ukázku měšťanského paláce, který se sousedním domem spojují tři řady prampouchů nad sebou; na vnitřním dvoře jsou dochované renesanční arkády.
Bližší informace najdete na stránkách NÁRODNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU, ÚZEMNÍHO ODBORNÉHO PRACOVIŠTĚ V OLOMOUCI.
Autor: Zbyněk Konvička
Zdroj: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci