Hlavní strana>>Zpravodajství>>Moravskoslezský kraj>>Zprávy z regionů>>ROZHOVOR | S Marianem Razimou o obnově dřevěnek a muzeu se skanzenem
5. 4. 2024
Pohled na obnovenou dřevěnku | Foto: Regionální rada rozvoje a spolupráce se sídlem v Třinci, z. s.
Můžete ve stručnosti zmínit historii památky?
Jedná se o pozůstatek dělnické kolonie Třineckých železáren. Jsou to památkově chráněné přízemní roubené domy čp. 116 a čp. 117 z roku 1877 s hospodářským zázemím a se zahradou. Dvoutraktové domy na zděné podezdívce tvoří čtyři totožné bytové jednotky se samostatným vstupem, z nichž dva jsou opatřeny krytou verandou. Na rozdíl od jiných kolonií zde jednotlivé rodiny žily díky půdorysnému uspořádání ve větším soukromí a každý byt tvořil samostatnou uzavřenou jednotku s vlastním venkovním příslušenstvím. Celková výměra jedné bytové jednotky činí 32 m2. K bytům patřila i zahrádka pro pěstování zeleniny a brambor a chov drobných hospodářských zvířat. Bytová kultura v kolonii v Třinci-Borku představovala ve srovnání s jinými formami dělnického bydlení nesporný pokrok a stála na vyšší úrovni než bydlení na vesnici.
V jaké fázi se projekt nachází?
Hlavní objekty jsou zkolaudovány a chystají se na turistickou sezonu. Cílem záměru bylo tyto dřevěné domy zachovat a zpřístupnit veřejnosti. Celou akci v rámci přeshraničního projektu Těšínské Slezsko – Společná historie dřeva, železa a lidí měla na starost Regionální rada rozvoje a spolupráce se sídlem v Třinci, z. s., místní spolek sdružující obce, podnikatele i neziskové organizace v regionu Těšínska, Třinecka a Jablunkovska. Dům čp. 116 slouží jako skanzen, jehož čtyři obytné jednotky prezentují vývoj a změny bytové kultury a životního stylu dělníka Třineckých železáren v průběhu 20. století. Typologicky se jedná o expozici způsobu života, která reflektuje téma z regionálního prostředí a představuje nedávnou minulost téměř až do současnosti. Tento přístup prezentace není zatím v rámci Česka příliš častý, neboť naše skanzeny zpracovávají témata spjatá s tradiční lidovou kulturou a sledované období uzavírají polovinou 20. století. Druhý z objektů tvoří recepci s moderním zázemím pro veškerý komfort a služby návštěvníkům i zaměstnancům. Oba domy byly zdárně rekonstruovány pod dohledem odborných pracovníků památkové péče z Národního památkového ústavu územního odborného pracoviště v Ostravě. V současné době probíhá další fáze obnovy týkající se zejména přilehlých hospodářských objektů a projektování zahrad, aby měl návštěvník v budoucnu ucelený obraz fungování života v dělnické kolonii.
Projekt zahrnuje vedle třinecké části i vybudování skanzenu ve Wisle, jedné z turisticky nejnavštěvovanějších obcí v Polsku, a vznik turistické trasy s osmi zastaveními na české a osmi zastaveními na polské straně hranice. Podrobnosti najdete na webu projektu www.drevenkynaborku.cz nebo v aplikaci Dřevěnky na Borku, která je ke stažení v Google Play nebo iOS.
Jaké jsou zdroje financování náročné obnovy?
Projekt je spolufinancován z programu česko-polské spolupráce Interreg V-A a etapa obnovy hospodářských objektů z Moravskoslezského kraje z Programu obnovy památek nadregionálního významu.
Které práce byly v rámci dosavadního procesu nejsložitější?
Šlo o stavební práce týkající se obnovy šindelové střechy či částečná výměnu trámů ve spodní části objektu bez samotného rozebrání stavby. Ale také vyhovění požadavkům památkové péče na co nejvěrnější zachování původního rázu.
Můžete našim čtenářům doporučit kvalitní řemeslníky nebo jiné profese podílející se na obnovách ve vašem okolí?
Lze uvést vybranou zhotovitelskou firmu JURÁŇ, s. r. o., z Ústí u Vsetína, která se specializuje na rekonstrukci dřevostaveb a odvedla výbornou práci.
Další informace naleznete na stránkách DŘEVĚNKY NA BORKU.
Autor: Kryštof Havlice